
Hrad Swords stojí uprostřed stejnojmenného města, pouhé 4 km severně od letiště v Dublinu a 13 km severně od centra Dublinu. Spojení s letištěm a s Dublinem zajišťují autobusy.
Na říční straně hrad lemuje malý park. Vstup je zdarma v návštěvních hodinách. Vnitřní prostor hradu je příležitostně využíván ke koncertům a jiným zábavním akcím. Ve městě je dále k vidění kruhová věž z 10. či 11. stol. Ta patřila starému keltskému klášteru. Dnes stojí volně u kostela sv. Kolumba. Vedle ní stojí čtvercová kostelní věž původního středověkého kostela.
Hrad má půdorys pětiúhelníku vymezeného tenkou obvodovou hradbou. Na jihu byly k hradbě přistavěny paláce a kaple. Na této straně je také branský dům s průjezdem v přízemí. Protější severní nároží dispozice zaujímá čtvercový donjon (obranná a obytná věž). Ten vystupuje z obvodu hradu a umožňoval tak flankování (boční ostřelování). Ve východní hradbě stála obdélná flankovací věž. Další menší flankovací bašta je také v západní hradbě nad řekou. Donjon byl postaven teprve po roce 1450. Jde tedy o věžový dům (tower house), druh věže, který se v Irsku stavěl v období 15.-17. stol. V případě hradu Swords šlo o novostavbu. Běžně se ale na věžové domy upravovaly také starší hradní věže. Stalo se tak například na hradě Kildare, kde byla na věžový dům upravena starší branská věž. Teprve po výstavbě věžového domu začalo být arcibiskupské sídlo v Swords označováno jako hrad. Dnes je věžový dům (donjon) zrekonstruovaný a zastřešený. Hradní kaple je obdélná přízemní stavba napravo (východně) od hradní brány. Nález stříbrné mince Filipa IV. Francouzského (1285-1314) ji datuje do začátku 14. stol. Po roce 1995 byla kompletně zrekonstruovaná a znovu zastřešená. Mezi kaplí a bránou stojí dvoupatrový věžový palác, dnes také zastřešený. Hradní brána je poprvé zmiňována na začátku 13. stol. Tehdy v ní byl zavražděn správce hradu Vilém Galrote. Dnešní branský dům je ale pozdější. Stojí na místě staršího středověkého hřbitova. Během nedávných vykopávek pod ním bylo nalezeno sedmnáct hrobů. Branský dům má vysoký valeně klenutý průjezd. Nad ním je v prvním patře malá strážní místnost, dnes zastřešená. Při pohledu zvenčí stojí branský dům několik metrů za vnější linií hradu. Napravo jej flankuje výše zmíněný věžový palác a nalevo dům zbrojnošů. Arcibiskupové měli svůj palác postavený podél východní hradby. Palác tak stál hned za kaplí a po obou stranách východní flankovací věže. Jižní část paláce zcela zanikla. Zbyly po něm pouze okenní otvory a krb ve hradbě na úrovni prvního patra. Severní část paláce také zanikla, zachovalo se pouze vysoké hrotité okno s ostěním ve hradbě na úrovni prvního patra. Z východní flankovací věže se zachovalo valeně klenuté přízemí a téměř celé východní a jižní průčelí. Věž je silně nakloněná směrem ven (k východu) a podepřená silnými ocelovými podpěrami..
Laurence O’Toole. Swords byl až do 15. stol. biskupskou rezidencí spíše než hradem. Za arcibiskupa Jindřicha z Londýna byl v roce 1220 správcem hradu Vilém Galrote. Arcibiskupové se pak střídali v držení hradu po celé následující století. V roce 1324 nechal arcibiskup Alexander de Bicknor postavit palác v Tallaght (dnes jihozápadní předměstí Dublinu). Hrad Swords byl v té době nejspíše opuštěn. V roce 1326 byl arcibiskup obviněn ze zpronevěry finančních prostředků. Z následujícího vyšetřování je zřejmé, že hrad byl v havarijním stavu. K tomu mohla velkou měrou přispět válečná kampaň Eduarda Bruce, bratra skotského krále Roberta Bruce, v roce 1317. Vše od Dundalku až k branám Dublinu tehdy lehlo popelem. Hrad Swords určitě nebyl dostatečně pevný na to, aby útoku silného vojska odolal. Majetkem dublinských arcibiskupů zůstal Swords i nadále. Na hradě sídlili jejich správci, zasedal tu soud a vybíraly se tu daně. Na hlavní ulici před hradem se každé pondělí konaly trhy. V roce 1547 je jako správce uváděn Tomáš Fitzsimons ze Swords. Později byl hrad ve správě rodiny Barnewall. V roce 1583 je zmiňován jako zpustlý starý hrad. Královský místodržící, sir Jindřich Sidney, tehdy nechal některé jeho části opravit pro řemeslníky z Holandska. Ti měli naučit místní líné obyvatele zpracování vlny. Během irské vzpoury se na hradě v prosinci 1641 shromáždili místní angloirští katolíci. Dříve než se mohli přidat k povstaleckému vojsku, je ale z hradu vyhnal sir Karel Coote. Přibližně dvě stě povstalců přitom bylo zabito. V roce 1837 byl vnitřní prostor hradu vyznačen na mapě Ordnance Survey jako zahrada. Až do roku 1870 byl hrad majetkem církve, poté byl prodán rodině Cobbe. Noví majitelé jej dali do pronájmu místnímu obchodníkovi Robertu Savage. Ten pak prodával ovoce z hradního sadu ve svém obchodě. Ve třicátých letech 20. stol. hrad připadl státu. Dnes patři okresu Fingal (Dublin venkov). Okresní správa sídlí v moderní budově přímo naproti hradu. Hrad byl v nedávných letech postupně zakonzervován a částečně zrekonstruován. Od července 2015 je otevřen veřejnosti..