
Kostel sv. Audoena (Oena) vznikl přestavbou v šesti výrazných vývojových fázích. Nejstarší fáze byla románská, zbylé gotické a poslední již spíše renesanční. Kostel je dvoulodní obdélná orientovaná stavba. Presbytář je taktéž dvoudílný s plochým závěrem. Vnitřní rozměr stavby je 46 x 14,5 m. Arkády dělí obě lodi a obě části presbytáře. Arkáda lodi je od 19. století zazděná. Presbytář je proti lodi mírně vychýlený k severu v důsledku odlišné parcelace pozemků při rozšiřování. K západnímu průčelí jižní lodi byla v 1. polovině 15. století přistavěna hranolová věž s hlavním vstupem v přízemí. K západnímu průčelí severní lodi byl přistavěn vstupní vestibul, který umožňuje krytý průchod z přízemí věže přímo do severní lodi. Nejstarší kostel byl postaven na konci 12. století v západní části opevněného Dublinu v prostoru, který město zabralo při rozšiřování v tom samém století. V nejstarší fázi byl jednolodní… číst dále
Kostel byl postaven na konci 12. století. Byl zasvěcen sv. Audoenovi (Oenovi), biskupu z Rouenu, patronovi Normandie, který žil v 7. století. Zakladateli kostela byli Anglonormané, kteří od roku 1169 okupovali Irsko. Ti proto logicky zasvětili nový kostel svému patronovi. V roce 1191 věnoval první anglonormanský arcibiskup v Dublinu Jan Comyn (1181-1212) výnosy ze sv. Audoena klášteru Grace Dieu, který stál severně od Dublinu. Písemné zmínky z přelomu 12. a 13. století jasně naznačují, že nejpozději touto dobou šlo o farnost. Kolem roku 1220 odebral arcibiskup Jindřich z Londýna (1213-1228) farnost klášteru Grace Dieu a převedl ji do vlastnictví nové katedrály sv. Patrika v Dublinu. Toto pouto mezi kostelem sv. Audoena a katedrálou sv. Patrika trvá dodnes. Kostel je poprvé výslovně zmíněn v roce 1275 v závěti Kateřiny leGrant, která odkázala peníze kaplanovi a úředníkům kaple Panny Marie v kostele sv. Audoena.… číst dále