
Zřícenina románského kostelíka stojí na nevysokém kopci na okraji Dublinu v obvodu Dublin 18. Místo je známo také jako Tully nebo Laughanstown. Z centra Dublinu sem jedou tramvaje zelené linky Luas (Luas Green Line). Zastávka Laughanstown je ke kostelu nejblíž. Dosud ležela stejně jako kostel v pastvinách mimo město. Stavební firmy tu plánovaly výstavbu sídlišť a před začátkem ekonomické krize v roce 2008 to již nestihly. Tato situace se teď má rychle změnit a plánovaná výstavba bude po desetiletém zpoždění zahájena.
Ze zastávky Laughanstown vede úzká silnice asi 1 km na jih přímo ke kostelu. Kromě kostela jsou tu k vidění také dva keltské kříže. Z kopce je krásný výhled k východu na Irské moře a na předměstí Dublinu. Jihozápadním směrem je možno vidět Dublinské hory (nejsevernější část pohoří Wicklow). Návštěvu kostelíku lze díky přímému tramvajovému spojení spojit s prohlídkou Dublinu. V okolí jsou k vidění další kostelíky v Stepaside, Kiltearnanu a Rathmichaelu.
Od lodě je oddělen dosud zachovalým románským půlkruhovým triumfálním obloukem. Ve východní zdi presbytáře jsou dvě románská okna s kamenným ostěním. Boční jižní a severní zdi mají obě jedno románské okno. V okolí kostela je malý hřbitov obehnaný nepravidelně kruhovou hřbitovní zdí postavenou ze zdiva nasucho. S velkou pravděpodobností jde o původní ohrazení. Na leteckých fotografiích jsou patrná další dvě možná kruhová ohrazení o poloměru přibližně 70 m a 140 m. Na hřbitově byly zaevidovány pozůstatky jedenácti starých náhrobků. Z okolí jsou známy náhrobky z 10. až 11. stol. s vikingskými rytinami. Přibližně 100 m severozápadně od kostela je u silnice žulový keltský kříž z 10. až 11. stol. na podstavci z 19. stol. Kříž je vysoký přibližně 2,3 m a široký 0,9 m. Keltský kříž je druh křesťanského kříže s kruhem obepínajícím jeho střed. Vyskytuje se především v Irsku a Británii. V poli západně od kostela, na druhé straně silnice, je další kamenný kříž z 12. stol..
Podle legendy se odtud vydalo sedm biskupů na cestu za svatou Brigitou, která na přelomu 5. a 6. stol. působila v Kildare. Právě jí byl pozdější kamenný kostel zasvěcen. V 10. a 11. stol. žili v celé této široké oblasti Vikingové, kteří přešli na křesťanskou víru. Zbyly po nich náhrobky s vikingskými rytinami. Loď dnešního kamenného kostela je starší než presbytář, který byl přistavěn Normany někdy ke konci 12. stol. nebo na začátku 13. stol. V roce 1179 byl kostel převeden do správy kláštera Svatého Ducha (Priory of The Holy Spirit). Sloužil bohoslužbám až do začátku 17. stol, kdy byl ve správě katedrály Nejsvětější Trojice v Dublinu. V roce 1615 je zmiňován jako plně provozuschopný. V roce 1630 je ale uváděn jako poškozený po nedávných bouřích. Poté byl opuštěn a zpustl..