Vílí hrad
Široká megalitická mohyla s plochým vrcholem. Na něm je pozdější kamenná mohyla.
© Pavel Semple 11/2018
Megalitická mohyla na vrcholu kopce Two Rock Mountain může patřit do skupiny tzv. chodbových hrobek (passage tombs). Radiokarbonová metoda klade tento druh hrobek do období neolitu 3200 př. n. l. Nejznámější z nich je Newgrange v hrabství Meath. V Irsku je registrováno celkem 2248 megalitických hrobek, z toho 231 (10%) náleží chodbovému typu. Chodbové hrobky mají chodbu, která vede do pohřební komory v nitru kamenné mohyly. Kromě chodbových hrobek jsou v Irsku k vidění také portálové hrobky (portal tombs/dolmens, například hrobka Leganny v hrabství Down), hrobky s dvorem (court tombs, například Creevykeel v hrabství Sligo) a nejmladší klínové hrobky (wedge tombs, například nedaleký Ballyedmonduff). Podle průzkumu provedeného v roce 1945 může mít mohyla chodbu. Její otvor dnes ale není patrný. V dřívějších dobách tu byla zmiňována jeskyně. Tou by byla právě chodba hrobky. Mohyla má průměr přibližně 27 m a výšku 3 m.… číst dále
V novověku Irové již dávno zapomněli, kdo a proč postavil megalitické hrobky a mohyly. Věřili proto, že v nich sídlí víly. Hrobky byly proto známy jako vílí hrady (fairy castles) a nebo vílí kopce (fairy mounds). Lidé se víl báli. Odvážlivci, kteří si troufli vyrušit jejich klid, měli být vílami zakleti. Stejně tak i dobytek, který se zatoulal do blízkosti vílích hradů, byl čas od času uhranut. Bohužel, strach nezabránil lidem v tom, aby vílám rozebírali jejich domečky na své stavby v okolí. Není proto vůbec divu, že byly víly zlé. Při práci na polích lidé nacházeli pazourky, kamenné sekery a hroty šípů. I ty bylo třeba nějakým způsobem vysvětlit. Za vším byly opět víly, nezbednice. Ty totiž pořádaly přestřelky a používaly k tomu právě všechen ten většinou neolitický arzenál. Právě při těchto přestřelkách to občas schytali také lidé a nebo dobytek. Ti pak mnohdy onemocněli. Pokud byla nemoc dána na vinu vílí střele, bylo třeba… číst dále
|
Přihlášení |
