Vlašim

Vlašim hrad

Ve městě Vlašimi (Benešov) na nevýrazné ostrožně nad říčkou Blanicí se nacházel gotický hrad, který byl přebudován ve výstavný zámek. Hrad vznikl patrně v roce 1303, první konkrétní zmínku máme z roku 1318. V roce 1363 se na vlašimském hradě usídlil rod pánů erbu dvou supích hlav ve stříbrném poli, kteří se začali psát z Vlašimě (a později z Jenštejna). Z tohoto rodu pocházeli známí arcibiskupové Jan Očko z Vlašimi (bratr nových majitelů, druhý pražský arcibiskup a rádce Karla IV.) a Jan z Jenštejna (jejich synovec a nástupce Jana Očka na pražském arcibiskupském stolci). Za obou arcibiskupů se hrad dočkal značných změn, především v obytných a representačních prostorách. Další z majitelů, Mikuláš mladší Trčka z Lípy v reakci na rasantní nástup dělostřelectva po husitských válkách provedl stavbu nového vnějšího dělostřeleckého opevnění, které bylo později doplněno zřejmě ještě jedním vnějším zemním okruhem. Ten se však do našich dnů nedochoval. V 16. století byl hrad přestavěn na zámek, který byl pak dále přestavován až do dnešní podoby. Na Vlašimi se vystřídalo dvanáct rodů, jejichž erby lze vidět ve Vlašimské bráně a v erbovní síni zámku. Podle místních pramenů to byli páni z Vlašimi, z Vlašimi a Jenštejna, dále pak rytíři z Chotěmic, kteří drželi Vlašim za husitských válek. V té době na hradě přenocoval nemocný král Zikmund při své poslední cestě na Moravu. Po nich sídlili na hradě Trčkové z Lípy, Stranovští ze Sovojovic, Klenovští ze Ptení a Vostrovcové nebo Ostrovcové z Kralovic. Pán Jan Ostorvec byl za stavovského povstání jedním z direktorů. Po porážce na Bílé hoře byl zatčen a odsouzen, trest smrti mu však byl změněn na doživotní žalář. Vlašim, v té době již přestavovaná na zámek, mu byla zkonfiskována a od roku 1622 se panství ujal rod pánů z Talmberka. Bedřich, významný pobělohorský katolík a soudce…  číst dále