
Městys Dyjákovice (německy Gross Tajax) leží na silnici II/408 spojující Znojmo a Hevlín na rakouské hranici. Nachází se asi 22 km jihovýchodně od Znojma a 6 km severozápadně od Hevlína. Jižně od něj vede zavlažovací kanál Krhovice – Hevlín. První písemná zmínka o Dyjákovicích pochází z roku 1278. Obec byla roku 1882 povýšena na městys a tento status jí byl navrácen roku 2024. Nyní zde žije přes 900 obyvatel.
Kostel sv. Michaela archanděla stojí v centru při silnici II/408.
Protože pro stavbu nového kostela bylo zapotřebí větší stavební plochy, byl hřbitov roku 1792 a později též roku 1826 rozšířen, čímž došlo k úpravám ohradní zdi. Na západní straně areálu stávaly od roku 1777 protějškové sochy sv. Floriána a sv. Donáta, které nechal zhotovit místní farář Jan Josef Puchrucker. Po roce 1817, z důvodu výstavby nové školy, byly obě sochy přemístěny ke kříži mezi jižní a západní branou v ohradní zdi. V roce 1793 bylo do prostoru hřbitova osazeno sousoší Malé Kalvárie neboli Ukřižování, které nechal zhotovit zdejší farář Jáchym, šlechtic z Richtenburka, u moravskokrumlovského kameníka Aloise Sedlmayera. Patrně na konci 20. století byly do areálu přemístěny ze svých původních stanovišť v polích ještě sloup se sochou sv. Josefa a socha sv. Donáta. Pozdně barokní kostel sv. Michaela archanděla byl vysvěcen roku 1767 a v roce 1873 byly k němu přistavěny boční kaple. Novobarokní výmalba interiéru pochází z roku 1892. Zařízení je jednotné z doby výstavby a doplněné v 19. století. V sloupovém retabulu hlavního oltáře je zasazen obraz patrona kostela od Roberta Bayera. S oltářem jsou kompozičně svázány plastiky sv. Cyrila a Metoděje. V bočních kaplích se nacházejí tvarově shodné klasicistní oltáře z roku 1780. K jednotnému vybavení patří také kazatelna a lavice v lodi s bohatě tvarovanými bočnicemi a dvojice skříňových zpovědnic. Ve věži zavěšený zvon přelil Jan Jiří Scheichel roku 1790. Varhany pro kostel zhotovil roku 1863 rakouský varhanář Alois Hörbiger (1810-1872). Současný kostel je jednolodní stavba s odsazeným kněžištěm, k němuž na jižní straně přiléhá čtyřboká sakristie s oratoří v patře. K lodi se na bocích přimykají čtyřboké kaple. Fasády člení nízké lizény, na nárožích zdvojené. Ve vpadlých výplních jsou prolomena okna se segmentovým záklenkem. Západní průčelí je završeno štítem. Hlavní vstup do kostela je v ose západního průčelí, boční na jižní straně lodi, chráněný čtyřbokou předsíní. Kněžiště je zaklenuto plackou, sakristie a oratoř mají lunetové klenby. Areál kostela sv. Michaela archanděla je nepravidelného čtvercového půdorysu z větší části vymezený barokní cihlovo-kamennou zdí s opěrnými pilíři a železným plotem na části korunní zdi, která je prolomena dvěma sloupkovými branami v západní části (na ose hlavního vstupu a severně od něj) a klenutou branou na jižní straně, která směřuje k bočnímu vstupu. V jihozápadním nároží ohradní zdi je postavena drobná vížka, na východní straně je do zdi zasazena malá otevřená kaple. V severní části je zeď nahrazena novějším oplocením. Mezi jižní a západní branou se vně ohradní zdi nachází samostatně ohrazená vyvýšená plocha, na níž jsou osazeny protějškové barokní sochy sv. Floriána a sv. Donáta, které původně stávaly na západní straně u vstupu do kostela. Při severní zdi kostela je situována barokní skupina Ukřižování neboli Malé Kalvárie, která bývala ústředním bodem někdejšího hřbitova. Uprostřed stojící kamenný tesaný kříž s visící postavou Krista je doprovázen volně umístěnými sochami Panny Marie a sv. Jana Evangelisty v podživotní velikosti na hranolových soklech. V kapli zasazené do obvodní zdi hřbitova je osazeno barokní torzo sousoší Nejsvětější Trojice. V areálu se dále nacházejí sochy, které sem byly přeneseny z původních stanovišť v polích. Jedná se o barokní sloup se sochou sv. Josefa s Ježíškem a sochu sv. Donáta na hranolovém podstavci, která je lidovou prací z 19. století. Při ohradní zdi je v jižní části areálu přistavěna budova márnice, v prostoru hřbitova také zůstávají osazeny některé starší náhrobky. Kostel sv. Michaela archanděla je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Římskokatolická farnost Dyjákovice je však administrována ex currendo ze sousední farnosti Hrádek. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka České republiky..