Turistické cíle v okolí obce Sovinec

Soukromé arboretum v Pasece u Šternberka bylo otevřeno v roce 2008 ing. Radimem Slabým na místě bývalé skládky v lomu. Najdete zde skalky, jezírka, umělý kaňon a spoustu rostlin – skalničky, traviny, kaktusy, palmy, okrasné keře a spoustu dalších.

Nedatovaná zděná hranolová boží muka se čtyřmi nikami postavená snad před r. 1834 kdy je v tomto místě prvně doložena drobná sakrální stavba.

Zděná trojboká sakrální stavba, spojovaná s Nejsvětější Trojicí, vznikla asi ve druhé polovině 18. nebo počátkem 19. století. První doklad pochází z mapy Císařského povinného otisku stabilního katastru Moravy a Slezska z r. 1834. Kolem r. 2014 byla stavba kompletně rekonstruována.

Hranolová omítnutá zděná boží muka byla od základů znovu postavena v roce 2018.

Boží muka z roku 1564 jako poděkování za ukončení morové epidemie. Původně stávala v Palackého ulici. Vybudována cechem soukeníků.

Rozhledna Bradlo je nejvyšší hora Úsovské vrchoviny. Stojí na hornině zvané "kvarcit" utvářející se patrně již od doby ledové. Hřbet Bradla se nazývá suk, nebo také tvrdoš. Vznikl patrně klesáním a následným zvednutím okolních hornin.

Hrádek, lidově zvaný Burgstein, byl založen asi na přelomu 13.–14. stol., pravděpodobně za Jiljího ze Švábenic a na Úsově či jeho synem. Existence sídla však neměla dlouhého trvání, proto zřejmě neexistují písemné záznamy. V místě asi původně dřevěného hrádku jsou dochovány valy a vylámané příkopy.

V r. 1847 založen německými rytíři malý empírový zámek. V r. 1859 rytíři darovali zámek řádu redemptoristů, kteří budovu přestavěli na klášter. V letech 1860-1862 přistavěn kostel sv. Alfonse. V r. 1896 klášter rozšířen a zřízena střední škola. Později klášter zrušen. Dnes domov důchodců.

Renesanční zámek byl postaven na přelomu 16. a 17. století Jáchymem Pivcem z Klinštejna a Hradčan. Zámek v roce 1985 vyhořel. V současné době patří soukromé firmě a je na prodej.

Řád německých rytířů nechal po roce 1708 postavit barokní zámek. Počátkem 19.st. přestavěn empírově a r. 1839 přistavěna kaple. Po r.1918 rezidence olomouckého arcibiskupa. V současnosti zchátralá a požárem (1986) poničená budova.

Zaniklé tvrziště na okraji terénní hrany nad Domašovem nad Bystřicí

Šternberskými augustiniány v obci vybudován pivovar a zemědělský dvůr. Později zrušeny a zbourány. Zachovalý domovní portál ze zemědělského dvora instalován v parčíku mezi domy nedaleko od kostela.