
Trasa A – Adamovo stavení - Prohlídková trasa je přístupná po celou sezonu (duben – říjen). Prochází reprezentačními prostory prvního patra renesančního křídla, postaveného Adamem II. z Hradce v druhé polovině 16. století. Renesanční, tzv. zelené pokoje s nástěnnou výzdobou, malovanými kazetovými stropy jsou vybaveny dobovým zařízením a portréty bývalých majitelů. V Rožmberské chodbě a dalších pokojích visí kromě fiktivního portrétu Bílé paní další obrazy, z nichž mnohé pocházejí ze slavné černínské sbírky. Mezi nimi dominuje rozměrné plátno českého barokního malíře Petra Brandla, „Josef Egyptský se dává poznat svým bratřím“. Z prvního patra arkád je nejhezčí pohled na celé třetí nádvoří. Trasa končí v hudebním pavilonu Rondelu, který upoutá bohatou plastickou zlacenou výzdobou. Délka trasy cca 50 min.
Trasa B – Středověký hrad - Přístupná od května do září. Uvádí návštěvníka do nejstaršího období existence hradu…
číst dále
Jak vypadalo původní přemyslovské hradiště, na jehož místě stojí hrad a nejstarší část města Jindřichův Hradec, přesně nevíme – hlavně v době renesance proběhly na bývalé akropoli rozsáhlé terénní úpravy. V letech 1975–1993 na hradě probíhal v rámci rekonstrukčních prací i rozsáhlý archeologický výzkum, díky kterému byla prozkoumána část valu a celkem dlouhý úsek příkopu z mladohradištního období. Díky tomu, že hrad byl postaven na místě hradiště (proto jméno Hradec), byla zastavěná plocha neobvykle rozsáhlá. Dispozice je trojdílná. Jako první byl postaven okrouhlý bergfrit přístupný románským portálkem v patře. Vzhledem k tomu, že opevnění hradiště bylo stále funkční, stavebníci pokračovali výstavbou obytných prostor – k věži byl připojen čtyřprostorový románsko-gotický palác. Poté bylo trojúhelníkové hradní jádro obehnáno masivní zdí, která sledovala průběh mladohradištního příkopu a za ním byla vystavěna menší hradba parkánová.… číst dále
Zakladatelem hradu vystavěného na místě staršího slovanského hradiště (zbytky jeho opevnění byly objeveny při archeologickém průzkumu v r. 1982) byl Jindřich (1205–1237), jeden ze synů Vítka z Prčic (v r. 1174 se uvádí jako dvorní stolník), uznávaného praotce všech Vítkovců. Jindřich se připomíná v listinách od r. 1220 s přídomkem „de Nova Domo" nebo „de novo castro", to jsou také první zmínky o hradu. Za Jindřichová syna Vítka (1218–1259) se nejspíš na hradě a jeho opevnění dále pracovalo. Vítek je v listinách označován jako pán „de Gredis" (1232) nebo „dě Gradec" (1242). Tento raně gotický hrad zachovaný v jádře současného zámku dobudoval Vítkův syn Oldřich I. (1254–1282). Na přístupové cestě od severovýchodu, od rychle se rozvíjející tržní osady, na kterou pak přešlo jméno hradu, vznikla mohutná válcová věž, která střežila bránu. K věži těsně přiléhal dvoupatrový palác, k němuž vedlo z nádvoří schodiště a pavlač. Bohatě… číst dále
Pan Jindřich z Hradce si dal hrad přestavěti, neboť byl velmi sešlý. Nový hrad vyrůstal ze základů, jako by tu někdo čaroval. Poddaní pracovali nad povinnost, již jim ukládala robota, neboť se chtěli zavděčiti paní Markétě, laskavé choti Jindřichově, která si přála, aby byl hrad dostavěn dříve, nežli vítr přivěje první sněhové vločky. Pomáhali prý při té stavbě velmi vydatně i skřítkové, kteří opatrovali v podzemí popel zvěčnělých hradeckých pánů. Jednomu z nich sebral kterýsi dělník malinký kolec, na němž odvážel skřítek zem, a donesl jej domů, aby si s ním děti pohrály. Děti měly z kolce velikou radost, sotvaže však otevřely dveře chalupy, milý kolec frrr! – vyjel ze světnice a nikdo ho už nedohonil. Paní Markéta přicházela mezi pracující lid a pobízela jej: „Pracujte, lidičky, své dobré vrchnosti k zalíbení! Až s Boží pomocí dokonáme dílo, dostanete sladkou kaši. A v týž den ji budete vy i vaše děti dostávati… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.