Jindřichův Hradec

Jindříchův Hradec - zámek

© Robert Šebl, 08/2006

Prohlídkové trasy:

Trasa A – Adamovo stavení - Prohlídková trasa je přístupná po celou sezonu (duben – říjen). Prochází reprezentačními prostory prvního patra renesančního křídla, postaveného Adamem II. z Hradce v druhé polovině 16. století. Renesanční, tzv. zelené pokoje s nástěnnou výzdobou, malovanými kazetovými stropy jsou vybaveny dobovým zařízením a portréty bývalých majitelů. V Rožmberské chodbě a dalších pokojích visí kromě fiktivního portrétu Bílé paní další obrazy, z nichž mnohé pocházejí ze slavné černínské sbírky. Mezi nimi dominuje rozměrné plátno českého barokního malíře Petra Brandla, „Josef Egyptský se dává poznat svým bratřím“. Z prvního patra arkád je nejhezčí pohled na celé třetí nádvoří. Trasa končí v hudebním pavilonu Rondelu, který upoutá bohatou plastickou zlacenou výzdobou. Délka trasy cca 50 min.
Trasa B – Středověký hrad - Přístupná od května do září. Uvádí návštěvníka do nejstaršího období existence hradu…  číst dále

Jak vypadalo původní přemyslovské hradiště, na jehož místě stojí hrad a nejstarší část města Jindřichův Hradec, přesně nevíme – hlavně v době renesance proběhly na bývalé akropoli rozsáhlé terénní úpravy. V letech 1975–1993 na hradě probíhal v rámci rekonstrukčních prací i rozsáhlý archeologický výzkum, díky kterému byla prozkoumána část valu a celkem dlouhý úsek příkopu z mladohradištního období. Díky tomu, že hrad byl postaven na místě hradiště (proto jméno Hradec), byla zastavěná plocha neobvykle rozsáhlá. Dispozice je trojdílná. Jako první byl postaven okrouhlý bergfrit přístupný románským portálkem v patře. Vzhledem k tomu, že opevnění hradiště bylo stále funkční, stavebníci pokračovali výstavbou obytných prostor – k věži byl připojen čtyřprostorový románsko-gotický palác. Poté bylo trojúhelníkové hradní jádro obehnáno masivní zdí, která sledovala průběh mladohradištního příkopu a za ním byla vystavěna menší hradba parkánová.…  číst dále

Zakladatelem hradu vystavěného na místě staršího slovanského hradiště (zbytky jeho opevnění byly objeveny při archeologickém průzkumu v r. 1982) byl Jindřich (1205–1237), jeden ze synů Vítka z Prčic (v r. 1174 se uvádí jako dvorní stolník), uznávaného praotce všech Vítkovců. Jindřich se připomíná v listinách od r. 1220 s přídomkem „de Nova Domo" nebo „de novo castro", to jsou také první zmínky o hradu. Za Jindřichová syna Vítka (1218–1259) se nejspíš na hradě a jeho opevnění dále pracovalo. Vítek je v listinách označován jako pán „de Gredis" (1232) nebo „dě Gradec" (1242). Tento raně gotický hrad zachovaný v jádře současného zámku dobudoval Vítkův syn Oldřich I. (1254–1282). Na přístupové cestě od severovýchodu, od rychle se rozvíjející tržní osady, na kterou pak přešlo jméno hradu, vznikla mohutná válcová věž, která střežila bránu. K věži těsně přiléhal dvoupatrový palác, k němuž vedlo z nádvoří schodiště a pavlač. Bohatě…  číst dále

Sladká kaše

Pan Jindřich z Hradce si dal hrad přestavěti, neboť byl velmi sešlý. Nový hrad vyrůstal ze základů, jako by tu někdo čaroval. Poddaní pracovali nad povinnost, již jim ukládala robota, neboť se chtěli zavděčiti paní Markétě, laskavé choti Jindřichově, která si přála, aby byl hrad dostavěn dříve, nežli vítr přivěje první sněhové vločky. Pomáhali prý při té stavbě velmi vydatně i skřítkové, kteří opatrovali v podzemí popel zvěčnělých hradeckých pánů. Jednomu z nich sebral kterýsi dělník malinký kolec, na němž odvážel skřítek zem, a donesl jej domů, aby si s ním děti pohrály. Děti měly z kolce velikou radost, sotvaže však otevřely dveře chalupy, milý kolec frrr! – vyjel ze světnice a nikdo ho už nedohonil. Paní Markéta přicházela mezi pracující lid a pobízela jej: „Pracujte, lidičky, své dobré vrchnosti k zalíbení! Až s Boží pomocí dokonáme dílo, dostanete sladkou kaši. A v týž den ji budete vy i vaše děti dostávati…  číst dále

Bílá paní hradecká

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002

Odpustky za pití vína

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002

Podivná výzdoba kostela sv. Jana Křtitele

Fantastická Fakta 5/2000 Aleš Česal, 4.3. 2003

Starožitná pověst o erbovní implantaci slavné Růže pětilisté

Z pozůstalosti českého herce a v době nesvobody i kastelána na hradu v Jindřichově Hradci Zdeňka Kryzáka, 23.5. 2004

Kňour

Z pozůstalosti českého herce a v době nesvobody i kastelána na Jindřichově Hradci Zdeňka Kryzánka, 24.5. 2004

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

75 Třeboňsko a horní Lužnice

78 Česká Kanada a Slavonicko

Cykloturistické mapy, Kartografie

41 Třeboňsko, horní Lužnice

45 Jindřichohradecko, Česká Kanada

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

148 Třeboňsko. střední Lužnice

149 Jindřichohradecko. Česká Kanada

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

22 Táborsko. Třeboňsko

24 Pelhřimovsko. Česká Kanada