Klášter minoritů v severovýchodním cípu historického města s dochovanou gotickou architekturou klášterního kostela, rajského dvora a kapitulní síně. Dnes jedno ze sídel Muzea Jindřichohradecka.
Hlavní obrázek místa
Klášterní kostel sv. Jana Křtitele z hradní věže
© Ivan Grisa, 05/2006
Klášter s kostelem stojí na východním okraji historického města, nad rybníkem Vajgar. Exposice přístupná denně mimo pondělí 9.00–12.00, 13.00–16.00.
Ivan Grisa, podle stránky Muzea Jindřichohradecka, 7.6. 2008
popis

Kostel sv. Jana Křtitele je typická stavba architektury žebravých řádů z přelomu 13. a 14. století. Tvoří ji dlouhá a široká hlavní loď s mírně šikmo přisazeným presbytářem, orientovaným k jihovýchodu a podstatně užší a nižší jižní boční loď. Zevně omítnutý presbytář s opěráky. Gotická hrotitá okna s kružbami. Na štítě nad vítězným obloukem nasazena věžice s kamennou jehlancovou helmicí. Hlavní loď zaklenuta po husitských válkách síťovou klenbou, presbytář a jižní boční loď křížovou klenbou. Na jižním boku presbytáře kaple sv. Mikuláše, na severním sakristie. Uvnitř kostela zachovány gotické malby z poloviny 14. až z konce 15. století, zařízení většinou barokní. Řada cenných náhrobků ze 14.–17. století. Křídla rajského dvora kláštera jsou zaklenuty křížovými klenbami. Soukenická kaple (kapitulní síň) s vrcholně gotickou síťovou klenbou, po požáru 1801 ubourán presbytář. U severovýchodního rohu ambitu barokní…  číst dále

Ivan Grisa, dle Umělecké památky Čech, svazek 1, 1977, 7.6. 2008

historie

Minoritský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci

Založen ve třetí čtvrtině 13. století v koutě městských hradeb. Kostel sv. Jana Křtitele stavěn po několik desetiletí. Nejstarší částí je jižní zeď presbytáře a dvě nejvýchodnější klenební pole jižní boční lodi. V letech 1320–50 dostavěn presbytář a jižní loď, hlavní loď snad v té době sklenuta. Roku 1434 vypálen husity, poté dlouhodobá obnova (do roku 1480?), nově zaklenuta hlavní a část boční lodě. Velké opravy v letech 1597, 1608 (po požáru), 1787 a 1891–95 (J. Kocáb). V současné době probíhají dlouhodobé restaurační práce. Rajský dvůr kláštera stavěn od roku 1369, Soukenická kaple (kapitulní síň) 1375. Stavba poškozena požárem roku 1434, poté dlouhotrvající opravy (do konce 15. století). Po dlouhotrvajících sporech s vrchností a úpadku konventu odešli zbylí mniši roku 1560 do Jihlavy. V objektu byl zřízen vrchnostenský špitál, kostel dočasně využívali jezuité. Znovu vyhořel roku 1801. Dnes druhé sídlo Muzea…  číst dále

Ivan Grisa, dle Umělecké památky Čech, svazek 1, 1977, 7.6. 2008

Půdorys místa

půdorys kláštera
© kol.: Umělecké památky Čech, část 1. [A/J], Academia, Praha 1977
Obrázek
Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH), Jindřichův Hradec

Místa v okolí

 synagoga
 Landfrasova tiskárna
 Jindřichův Hradec
 Nežárecká brána
 židovský hřbitov
 boží muka
 Rýdův kopec
 Vítkův Hrádek
 kostel sv. Alžběty
 kostel sv. Barbory
 Lásenice
 Čertův kámen
 Pejdlova Rosička
 Stráž nad Nežárkou
 boží muka
 Beistein
 Babky
 Nová Včelnice
 Kardašova Řečice
 Jemčina
 Pluhův Žďár
 Česká Olešná
 Budkov
 boží muka
 kašna
 Tůmův vrch
 židovský hřbitov
 Červená Lhota
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Ottona
 Vysoký kámen
 Popelín
 Nová Bystřice
 Dírná
 Terezín
 boží muka
 Chotěmice
 Žirovnice
 Mezná
Kontaktní informace
Muzeum Jindřichohradecka
Balbínovo náměstí 19/I
377 01 Jindřichův Hradec
Tel: 384 363 660
http://www.mjh.cz/
muzeum@mjh.cz
Základní informace místa
ID místa: 6322
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: klášter
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 9.6.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve středočeském kraji, v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les a z něj se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě vytesané do žuly.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

reklama