Vítkův hrádek

Jádro bylo obehnáno hradbou zčásti dochovanou na severu a severovýchodě, kde dosahuje tloušťky 1,15-1,35 m. Její pata je zde založena s odstupem od terénní hrany, což může indikovat existenci parkánu, či vzhledem ke stáří hradu snad pravděpodobnější bermu (odsazení zdi od terénní hrany ze statických důvodů) K čelní hradbě byl přiložen obdélný palác, v jehož nádvorní zdi je dochováno tzv. klasové zdivo (opus spicatum), u nějž jsou vrstvy kameny kladeny šikmo každou další řadu v opačném směru, takže zdivo připomíná klasy.. O prohlubni v jihozápadní špici a dalších terénních nerovnostech, nelze bez výzkumu určit, zda se jedná o pozůstatky středověké situace či novodobých zásahů při písemně doloženém hledání pokladů.

Durdík) byl dnešní Jindřichův Hradec v té době královským majetkem a Vítkův Hrádek tak mohl být prvotním sídlem hradeckých Vítkovců a po jejich přesídlení do Hradce jako nepotřebný opuštěn. Tato hypotéza však není prokázána, ba naopak v posledních letech poměrně přesvědčivě zpochybňována (např. V. Razím, J. Klápště). Jinou variantu vzniku hradu nanesl M. Plaček, který stavebníka hradu hledá v osobě Blažka, dvořana Vítka z Hradce nebo v řádu německých rytířů

V pramenech je Vítkův Hrádek poprvé uveden roku 1267, kdy jej dle Sedláčka Vítek z Hradce při svém vstupu do řádu věnoval německým křížovníkům. Soudě podle podacího práva ke kostelu v Blažejově si jej ponechali v přímém držení až do počátku 15. století, sídlo samotné však nejspíš nevyužívali a tou dobou již mohlo být zpustlé. Roku 1416 uvádí Sedláček Sezemu z Chotěmic, který však mohl být pouze zástavním držitelem. Poslední zmínka o hradu je podle díla M. Millauera o německých křížovnících spojována s rokem 1458, kdy již byl téměř jistě pustý, pravděpodobně však stále v majetku řádu.