
Chrám sv. Alžběty prochází momentálně stavebními úpravami a s troškou slušnosti si jej tedy lze prohlédnout prakticky kdykoli (zřejmě jen do prvních mrazů). Denně jsou zde stavební dělníci a asanační pracovníci, kteří vás do kostela vpustí. Patrná je nová, opravená střecha i některé vnitřní fasády. Připravuje se celková asanace venkovní fasády a restauratéři opravují vnitřní výzdobu. V případě, že bude kostel uzamčen pro veřejnost, je zde možnost navštívení nedaleké zříceniny Vítkova hradu.
K blažejovské faře a zdejšímu kostelu uplatňovali práva jindřichohradečtí komturové z komendy Řádu německých rytířů (původně se ve 12. století jednalo o Řád bratří Německého domu blahoslavené Panny Marie v Jeruzalémě). V roce 1416 držel blažejovskou farnost Sazema z Chotěmic. Až po husitských válkách připadla zdejší farnost v državu jindřichohradeckých pánů. Zdejší fara zaniká v dobách třicetileté války a je spravována farností z Horní Pěny. Lokální kaplan zde byl ustanoven až v roce 1781 a v roce 1856 je tu i zřízena samostatná lokálie. V průběhu let 1863–1864 je kostel postupně upravován, rozšiřován a přestavěn v pseudorománském slohu..