Libá (Liebenstein)

Přímo žasnu, jak vůbec někdo mohl uvažovat, tuto vzácnou starou památku předělat na hotel.
Naše národní památky se prodávají každému,i kdo k nim nemá žádný vztah .
Jako ten islámský stát naše památky často tací devastují.

Pokud to památku zachrání od zkázy, nevidím v přestavbě na hotel nic závadného, myslím, že současní majitelé na Libé udělali pořádný kus práce

V roce 1991 zakoupila zdevastovaný zámek v Libé od státu soukromá společnost Intertour s.r.o. z Kutné Hory se záměrem přebudovat objekt na hotelové zařízení. Ihned bylo přistoupeno k záchranným pracím. Během prvního roku byly vyklizeny všechny hlavní obytné prostory od sutin. Roku 1994 vydal památkový ústav v Plzni povolení k rekonstrukci objektu. V rozporu s tímto stanoviskem však Okresní úřad v Chebu vyjádřil nesouhlas s předloženou projektovou dokumentací. V následujících letech byly postupně na základě tohoto rozhodnutí zamítnuty všechny žádosti o dotace z rozpočtů Ministerstva kultury, programu Phare a dalších. Rekonstrukční práce byly do vydání povolení zastaveny, což mělo pro obnažené zdivo devastující následky. První větší příspěvek byl schválen teprve v roce 2003.

Mezitím od roku 1998 opět probíhaly záchranné práce na zámeckém areálu, které realizovala plzeňská firma Pegisan s.r.o. Provedena byla tehdy sanace zdiva v nejohroženějších částech objektu a zajištěna statika konstrukcí obvodového zdiva. Celý objekt bývalého zámku byl následně nově zastřešen vysokou strmou střechou, čímž došlo k zajištění stavby proti povětrnostním vlivům a zastavení devastace v této nejhodnotnější části hradu. Během oprav byly rovněž provedeny restaurátorské zajišťovací práce maleb a štukových prvků. V roce 2006 nakonec zakoupili areál zchátralého zámku manželé prof. Vladimír Griněv a Ing. Zuzana Griněvová z Prahy, kteří pokračují v celkové rekonstrukci objektu.

Nominace na stavbu Karlovarského kraje pro r.2013

Dobrý den (večer),

no, takto na to může nahlížet jen někdo, kdo nemá žádný vztah k historii

Chebska. Chyba je ale v tom, že takovéto vzácné památky, které pochází

z doby středověku, se prodávají soukromníkům, místo aby je spravoval stát.

Na místě těchto trosek Libé, ještě před stavbou tohoto hradu, stál starší hrad,

minimálně z 11.stol., na jehož základě byl současný hrad postaven.

Je to hřích, zacházet tak necitelně s tak vzácnou starou památkou.

Ale hlavně, že nějací novodobí zazobanci, nemající ke staré historii Ašska

žádný vztah, jí necitelně zdevastují. Tací lidé tam prostě nepatří. Ale jak říkám,
problém je v tom, že se o takové památky nestará stát.

Pokud se o památku dokáže soukromník postarat lépe než stát, nemám s tím žádný problém. Ostatně až do roku 1945 byl hrad soukromým majetkem. A srovnám-li si tristní stav, do jakého přivedla Libou "péče" státu se stavem současným, jsou to nebe a dudy.
Máte snad nějaké konkrétní informace o necitelnosti současné rekonstrukce? Jak víte, že současní majitelé nemají k historii Chebska vztah? Na to přece člověk nemusí být místní rodák.

Dobrý den,
to máte pravdu, že po r. 45 mnohé památky zchátraly, především ty v západních Čechách, neboť se o ně
stát nestaral. Navíc je pravděpodobné, že některé na Ašsku, které lehly popelem, takto byly zlikvidovány
úmyslně, neboť nezapadaly do státem podáváné historie Ašska . Ona ta historie Ašska a Chebska v dění
Čech, je ale velice význačná, což nebylo, a ono ani nyní není v zájmu ČR odhalovat. Natož, aby se stát
staral o památníky místní historie, které chátrají stále více. Nějaké náhradní odprodávání některých ještě
plně nepadlých památek do rukou lidí, kteří k této památce nemají žádný rodový vztah, je jen náhradní řešení.
Když stát nechal tyto památky zdevastovat, tak by měl jejich posledním majitelům v.1945 vyplatit odškodné,
aby si mohli své původní majetky zrekonstruovat. Neříkám, že současní noví majitelé nemají ke svému
koupí nabytému majetku vztah, a že ho dobře nespravují. Ale pochybuji, že to jsou původní majitelé z r.45.
Naštěstí ale Libá je alespoň zástupně zachráněna. Ale např. všechny památky po rytířích z Neubergu (jsou jednou větví Přemyslovců) , kteří i založili osadu a hrad Neuberg (nyní podhradí), a město Aš, když kníže Neuberg postavil na Mikulášském vrchu (cca 9.-10.stol) malý hrádek, kolem kterého vznikla tržní osada. Na stejném místě byl později zámek jednoho z Neubergů (tzv. ašský Neuberg). atd. Zachovalé památky po ní by některým velmi překáželi v utajování historie tohoto místa, které i dle našich renomovaných historiků bylo druhým neméně důležitým jádrem přemyslovského knížectví v 10.stol., stejně důležitým jako středočeské přemyslovské jádro s Prahou, jejíž památky byly vždy opečovávány. Historie byla vždy poplatná zájmům vládců, především ve 14. stol. Karlu IV, což mělo největší vliv .Ale nejen Karel IV. ale i rytíři z Neubergu byli Přemyslovci.
Asi se Vám bude zdát, že jsem odbočila někam jinám, ale tyto všechny věci spolu souvisí.
To by ale bylo na velmi dlouhé povídání, neboť historie autonomního Ašska a Chebska je velmi význačná
a stará.

Libá byla zkonfiskována roku 1945 na základě Benešových dekretů majitelům, kteří stejně již dávno neměli nic společného s jeho zakladateli, nějaké navracení tedy podle současných zákonů nepřipadá v úvahu.
O pseudoteoriích o příbuznosti pánů z Neuberka s Přemyslovci jsme zde již na jiném místě diskutovali, o žádných renomovaných historicích, kteří by považovali tyto končiny za druhé jádro přemyslovského knížectví též nic nevím a též jsme to již probírali jinde. O tom, že by někdo úmyslně likvidoval památky jen proto, že odporují jakémusi výkladu dějin také nemá smysl hovořit, to už smrdí konspiračními teoriemi nejhrubšího zrna.

Pokud jsem to dobře pochopila, tak i takový odborný historik jako pan František Kubů, ve své knize
\"Štaufská ministerialita na Chebsku\", připouští, že v novodobém bádání nejstarších historických období,
je i konspirační teorie (zvláště je-li podložena rodovým podvědomím), důležitým prvkem při zpětném
posuzování historických dějů.
To, že v západních Čechách bylo jedno ze dvou přemyslovských center středověku, uvádí v knize
\"Dějiny zemí Koruny české\" I.díle, kolektiv těchto autorů : PhDr. Vratislav Vaníček, PhDr. Petr Čornej CSc.,
PhDr. Ivana Čornejová CSc.
přičemž při vzniku této dějepisné knihy lektorovali:
Prof.PhDr. Jaroslava Pešková CSc.
Mgr. Vratislav Hanzlík
PhDr. Jan Urban
PhDr. Jan Klápště CSc.

A to na str.34 první odstavec, tohoto I. dílu této knihy.

Máte pravdu, tato kniha uvádí přemyslovské knížectví ve středních a západních Čechách, západní Čechy však ani náhodou nelze vykládat jako Chebsko, myšlena je tím oblast kolem Plzně, která skutečně patří k nejstarším sídelním oblastem.

Osobně to také spojuji s historií chebského hradu z jehož historie je ověřeno, že stojí na místě, kde původně
stálo slovanské hradiště. O tom hradišti nic blíže nevím, ale nevím proč mě něco říká, že tam mohla sídlit
jedna z přemyslovských větví. Je přece také známo, že Ludmila a sv.Václav, byli nakloněni k Deutschen, zvláště
k Sasům. Což by mohlo mít nějakou souvislost, neboť Vogdland ve středověku občas sahal zřejmě až do těchto míst, podle toho, jak se zde různě posouvala tam a zase zpět říšská hranice, v závislosti na panovnících nebo
děních v říši, vztahujících se k tomuto území.

To ovšem vypadá jako "přání otcem myšlenky". Slovanské hradiště v místě chebského hradu není nic nového, nicméně slovanské se nerovná přemyslovské, byť by se vám to jakkoliv líbilo.

Netvrdím to, ale vzhledem k význačnosti tohoto místa, se to nabízí. Vy víte, kdo tam měl to hradiště?
Osobně bych to moc ráda věděla.

A to je právě to nešťastné přání otcem myšlenky...
Literatura uvádí pouze že šlo o slovanské hradiště existující od druhé poloviny 9. století do počátku 12. století se stopami o něco staršího osídlení.

Já vím, že je pro Vás jak vosina, když do toho motám rytíře z Neubergu. Ale fakt je to, že již ve 12.stol. zdědil
jeden člen z jejich hlavní větve ve Šwábsku kde měli otcovský hrad Neuberg, velká území a majetky na Ašsku.
Po kom asi ? Faktem také je, že tito šwábští rytíři z Neubergu ( nyní Neippergu), mají zdokumentováno, že jsou
přímými potomky Bořivoje a Ludmily. Tito ašští Neubergové si později postavili u Aše hrad Neuberg, kolem něhož vznikla osada Neuberg. To tam bylo až do r.1968, kdy byla osada Neuberg z ubohého důvodu přejmenována na Podhradí. Doposud se jí její historický název nevrátil. Tak se u nás uctívá historie. Vzhledem k tomu, že ve své době byli vlastně rytíři z Neubergu Přemyslovci, bylo ašské území, kterému vládli, přemyslovské. A to je fakt, který nezmění ani nevole výkladu naší historie, který byl u nás vždy poplatný vládcům, tuto skutečnost přijmout. Je mě líto, toto je můj náhled, a nevadí mě, že jak říkáte používám hrubé konspirační teorie. Docela ve svém životě, se mě moje náhledy vycházející i z mého podvědomí, potvrdily. Proto mě nic nenutí k tomu, abych se jich vzdala. Přitom, ale veškeré mé poznatky o historii rytířů u Neubergu jsem
čerpala a čerpám z historických, vědecky uznávaných pramenů. Od těchto odborných informací se odvíjí moje
jak říkáte úvahy, které logicky od těchto historických faktů, a rodového podvědomí jak se o věcech ví v naší rodině Neuberg , jejíž jméno se po staletí dochovalo po mužské linii doposud, odvozuji.

A jsme zase tam, kde jsme byli… Vzhledem k tomu, že o Ludmile a Bořivojovi víme jen několik střípků informací z církevních legend, ve kterých jsou sice nějací další potomci mimo Spytihněva a Vratislava zmiňováni, neznáme však ani jejich jméno, natož jejich případné další potomstvo, musím opět o nějaké příbuznosti Neuberků s nimi dost silně pochybovat a bez doložení důkazů to budu nadále považovat za nesmysl. Čímž padají i veškeré další vaše vývody.

No to právě je otázka genetické genealogie, která u nás asi pokulhává za světovou úrovní.
I když bych ráda měla své předky takto ověřené, tak mě historie rytířů z Neubergu a Ašska,
ale zajímá především z historického hlediska, neboť je velmi zajímavá, a na rozhraní
bývalé říše a Čech bohatá na děje .

Pozorně jsem si přečetl historický vývoj hradu v Libé a opravdu jsem se zhrozil. Faktograficky je zde spousta nepodložených tvrzení a očividných nepravd. Autor příspěvku pravděpodobně nečerpal z archivních pramenů, ale pouze ze starší literatury, která často směšuje dějiny starého Liebensteinu v Bavorsku a nového Liebensteinu.

Máte úplnou pravdu, text byl převzat z již dávno překonané sedmidílné publikace nakladatelství Svoboda z 80. let. Od té doby vyšlo několik prací, které se Libou zabývají na mnohem kvalitnější úrovni. Pokusíme se v dohledné době chybu napravit a texty aktualizovat. redakce

Hrad se opravuje soukromým majitelem za přispění všelijakých grantů a příspěvků, v současnosti je přístupna věž za dobrovolné vstupné.

Koukam ze dalsi skvost pohranicnich Cech buce mit neblahy konec jako Hartenberg kde sice taky probiha rekonstrukce ale to nic nemeni na stavu ze oba hrady chatraji,

Přímo žasnu, jak vůbec někdo mohl uvažovat, tuto vzácnou starou památku předělat na hotel.
Naše národní památky se prodávají každému,i kdo k nim nemá žádný vztah .
Jako ten islámský stát naše památky často tací devastují.

Pokud to památku zachrání od zkázy, nevidím v přestavbě na hotel nic závadného, myslím, že současní majitelé na Libé udělali pořádný kus práce

V roce 1991 zakoupila zdevastovaný zámek v Libé od státu soukromá společnost Intertour s.r.o. z Kutné Hory se záměrem přebudovat objekt na hotelové zařízení. Ihned bylo přistoupeno k záchranným pracím. Během prvního roku byly vyklizeny všechny hlavní obytné prostory od sutin. Roku 1994 vydal památkový ústav v Plzni povolení k rekonstrukci objektu. V rozporu s tímto stanoviskem však Okresní úřad v Chebu vyjádřil nesouhlas s předloženou projektovou dokumentací. V následujících letech byly postupně na základě tohoto rozhodnutí zamítnuty všechny žádosti o dotace z rozpočtů Ministerstva kultury, programu Phare a dalších. Rekonstrukční práce byly do vydání povolení zastaveny, což mělo pro obnažené zdivo devastující následky. První větší příspěvek byl schválen teprve v roce 2003.

Mezitím od roku 1998 opět probíhaly záchranné práce na zámeckém areálu, které realizovala plzeňská firma Pegisan s.r.o. Provedena byla tehdy sanace zdiva v nejohroženějších částech objektu a zajištěna statika konstrukcí obvodového zdiva. Celý objekt bývalého zámku byl následně nově zastřešen vysokou strmou střechou, čímž došlo k zajištění stavby proti povětrnostním vlivům a zastavení devastace v této nejhodnotnější části hradu. Během oprav byly rovněž provedeny restaurátorské zajišťovací práce maleb a štukových prvků. V roce 2006 nakonec zakoupili areál zchátralého zámku manželé prof. Vladimír Griněv a Ing. Zuzana Griněvová z Prahy, kteří pokračují v celkové rekonstrukci objektu.

Nominace na stavbu Karlovarského kraje pro r.2013

Dobrý den (večer),

no, takto na to může nahlížet jen někdo, kdo nemá žádný vztah k historii

Chebska. Chyba je ale v tom, že takovéto vzácné památky, které pochází

z doby středověku, se prodávají soukromníkům, místo aby je spravoval stát.

Na místě těchto trosek Libé, ještě před stavbou tohoto hradu, stál starší hrad,

minimálně z 11.stol., na jehož základě byl současný hrad postaven.

Je to hřích, zacházet tak necitelně s tak vzácnou starou památkou.

Ale hlavně, že nějací novodobí zazobanci, nemající ke staré historii Ašska

žádný vztah, jí necitelně zdevastují. Tací lidé tam prostě nepatří. Ale jak říkám,
problém je v tom, že se o takové památky nestará stát.

Pokud se o památku dokáže soukromník postarat lépe než stát, nemám s tím žádný problém. Ostatně až do roku 1945 byl hrad soukromým majetkem. A srovnám-li si tristní stav, do jakého přivedla Libou "péče" státu se stavem současným, jsou to nebe a dudy.
Máte snad nějaké konkrétní informace o necitelnosti současné rekonstrukce? Jak víte, že současní majitelé nemají k historii Chebska vztah? Na to přece člověk nemusí být místní rodák.

Dobrý den,
to máte pravdu, že po r. 45 mnohé památky zchátraly, především ty v západních Čechách, neboť se o ně
stát nestaral. Navíc je pravděpodobné, že některé na Ašsku, které lehly popelem, takto byly zlikvidovány
úmyslně, neboť nezapadaly do státem podáváné historie Ašska . Ona ta historie Ašska a Chebska v dění
Čech, je ale velice význačná, což nebylo, a ono ani nyní není v zájmu ČR odhalovat. Natož, aby se stát
staral o památníky místní historie, které chátrají stále více. Nějaké náhradní odprodávání některých ještě
plně nepadlých památek do rukou lidí, kteří k této památce nemají žádný rodový vztah, je jen náhradní řešení.
Když stát nechal tyto památky zdevastovat, tak by měl jejich posledním majitelům v.1945 vyplatit odškodné,
aby si mohli své původní majetky zrekonstruovat. Neříkám, že současní noví majitelé nemají ke svému
koupí nabytému majetku vztah, a že ho dobře nespravují. Ale pochybuji, že to jsou původní majitelé z r.45.
Naštěstí ale Libá je alespoň zástupně zachráněna. Ale např. všechny památky po rytířích z Neubergu (jsou jednou větví Přemyslovců) , kteří i založili osadu a hrad Neuberg (nyní podhradí), a město Aš, když kníže Neuberg postavil na Mikulášském vrchu (cca 9.-10.stol) malý hrádek, kolem kterého vznikla tržní osada. Na stejném místě byl později zámek jednoho z Neubergů (tzv. ašský Neuberg). atd. Zachovalé památky po ní by některým velmi překáželi v utajování historie tohoto místa, které i dle našich renomovaných historiků bylo druhým neméně důležitým jádrem přemyslovského knížectví v 10.stol., stejně důležitým jako středočeské přemyslovské jádro s Prahou, jejíž památky byly vždy opečovávány. Historie byla vždy poplatná zájmům vládců, především ve 14. stol. Karlu IV, což mělo největší vliv .Ale nejen Karel IV. ale i rytíři z Neubergu byli Přemyslovci.
Asi se Vám bude zdát, že jsem odbočila někam jinám, ale tyto všechny věci spolu souvisí.
To by ale bylo na velmi dlouhé povídání, neboť historie autonomního Ašska a Chebska je velmi význačná
a stará.

Libá byla zkonfiskována roku 1945 na základě Benešových dekretů majitelům, kteří stejně již dávno neměli nic společného s jeho zakladateli, nějaké navracení tedy podle současných zákonů nepřipadá v úvahu.
O pseudoteoriích o příbuznosti pánů z Neuberka s Přemyslovci jsme zde již na jiném místě diskutovali, o žádných renomovaných historicích, kteří by považovali tyto končiny za druhé jádro přemyslovského knížectví též nic nevím a též jsme to již probírali jinde. O tom, že by někdo úmyslně likvidoval památky jen proto, že odporují jakémusi výkladu dějin také nemá smysl hovořit, to už smrdí konspiračními teoriemi nejhrubšího zrna.

Pokud jsem to dobře pochopila, tak i takový odborný historik jako pan František Kubů, ve své knize
\"Štaufská ministerialita na Chebsku\", připouští, že v novodobém bádání nejstarších historických období,
je i konspirační teorie (zvláště je-li podložena rodovým podvědomím), důležitým prvkem při zpětném
posuzování historických dějů.
To, že v západních Čechách bylo jedno ze dvou přemyslovských center středověku, uvádí v knize
\"Dějiny zemí Koruny české\" I.díle, kolektiv těchto autorů : PhDr. Vratislav Vaníček, PhDr. Petr Čornej CSc.,
PhDr. Ivana Čornejová CSc.
přičemž při vzniku této dějepisné knihy lektorovali:
Prof.PhDr. Jaroslava Pešková CSc.
Mgr. Vratislav Hanzlík
PhDr. Jan Urban
PhDr. Jan Klápště CSc.

A to na str.34 první odstavec, tohoto I. dílu této knihy.

Máte pravdu, tato kniha uvádí přemyslovské knížectví ve středních a západních Čechách, západní Čechy však ani náhodou nelze vykládat jako Chebsko, myšlena je tím oblast kolem Plzně, která skutečně patří k nejstarším sídelním oblastem.

Osobně to také spojuji s historií chebského hradu z jehož historie je ověřeno, že stojí na místě, kde původně
stálo slovanské hradiště. O tom hradišti nic blíže nevím, ale nevím proč mě něco říká, že tam mohla sídlit
jedna z přemyslovských větví. Je přece také známo, že Ludmila a sv.Václav, byli nakloněni k Deutschen, zvláště
k Sasům. Což by mohlo mít nějakou souvislost, neboť Vogdland ve středověku občas sahal zřejmě až do těchto míst, podle toho, jak se zde různě posouvala tam a zase zpět říšská hranice, v závislosti na panovnících nebo
děních v říši, vztahujících se k tomuto území.

To ovšem vypadá jako "přání otcem myšlenky". Slovanské hradiště v místě chebského hradu není nic nového, nicméně slovanské se nerovná přemyslovské, byť by se vám to jakkoliv líbilo.

Netvrdím to, ale vzhledem k význačnosti tohoto místa, se to nabízí. Vy víte, kdo tam měl to hradiště?
Osobně bych to moc ráda věděla.

A to je právě to nešťastné přání otcem myšlenky...
Literatura uvádí pouze že šlo o slovanské hradiště existující od druhé poloviny 9. století do počátku 12. století se stopami o něco staršího osídlení.

Já vím, že je pro Vás jak vosina, když do toho motám rytíře z Neubergu. Ale fakt je to, že již ve 12.stol. zdědil
jeden člen z jejich hlavní větve ve Šwábsku kde měli otcovský hrad Neuberg, velká území a majetky na Ašsku.
Po kom asi ? Faktem také je, že tito šwábští rytíři z Neubergu ( nyní Neippergu), mají zdokumentováno, že jsou
přímými potomky Bořivoje a Ludmily. Tito ašští Neubergové si později postavili u Aše hrad Neuberg, kolem něhož vznikla osada Neuberg. To tam bylo až do r.1968, kdy byla osada Neuberg z ubohého důvodu přejmenována na Podhradí. Doposud se jí její historický název nevrátil. Tak se u nás uctívá historie. Vzhledem k tomu, že ve své době byli vlastně rytíři z Neubergu Přemyslovci, bylo ašské území, kterému vládli, přemyslovské. A to je fakt, který nezmění ani nevole výkladu naší historie, který byl u nás vždy poplatný vládcům, tuto skutečnost přijmout. Je mě líto, toto je můj náhled, a nevadí mě, že jak říkáte používám hrubé konspirační teorie. Docela ve svém životě, se mě moje náhledy vycházející i z mého podvědomí, potvrdily. Proto mě nic nenutí k tomu, abych se jich vzdala. Přitom, ale veškeré mé poznatky o historii rytířů u Neubergu jsem
čerpala a čerpám z historických, vědecky uznávaných pramenů. Od těchto odborných informací se odvíjí moje
jak říkáte úvahy, které logicky od těchto historických faktů, a rodového podvědomí jak se o věcech ví v naší rodině Neuberg , jejíž jméno se po staletí dochovalo po mužské linii doposud, odvozuji.

A jsme zase tam, kde jsme byli… Vzhledem k tomu, že o Ludmile a Bořivojovi víme jen několik střípků informací z církevních legend, ve kterých jsou sice nějací další potomci mimo Spytihněva a Vratislava zmiňováni, neznáme však ani jejich jméno, natož jejich případné další potomstvo, musím opět o nějaké příbuznosti Neuberků s nimi dost silně pochybovat a bez doložení důkazů to budu nadále považovat za nesmysl. Čímž padají i veškeré další vaše vývody.

No to právě je otázka genetické genealogie, která u nás asi pokulhává za světovou úrovní.
I když bych ráda měla své předky takto ověřené, tak mě historie rytířů z Neubergu a Ašska,
ale zajímá především z historického hlediska, neboť je velmi zajímavá, a na rozhraní
bývalé říše a Čech bohatá na děje .

Pozorně jsem si přečetl historický vývoj hradu v Libé a opravdu jsem se zhrozil. Faktograficky je zde spousta nepodložených tvrzení a očividných nepravd. Autor příspěvku pravděpodobně nečerpal z archivních pramenů, ale pouze ze starší literatury, která často směšuje dějiny starého Liebensteinu v Bavorsku a nového Liebensteinu.

Máte úplnou pravdu, text byl převzat z již dávno překonané sedmidílné publikace nakladatelství Svoboda z 80. let. Od té doby vyšlo několik prací, které se Libou zabývají na mnohem kvalitnější úrovni. Pokusíme se v dohledné době chybu napravit a texty aktualizovat. redakce

Hrad se opravuje soukromým majitelem za přispění všelijakých grantů a příspěvků, v současnosti je přístupna věž za dobrovolné vstupné.

Koukam ze dalsi skvost pohranicnich Cech buce mit neblahy konec jako Hartenberg kde sice taky probiha rekonstrukce ale to nic nemeni na stavu ze oba hrady chatraji,