Turistické cíle v okolí obce Jindřichův Hradec

Terénní zbytky tvrziště doloženého r. 1570. Zachovaly se jen val a příkop, které chránily tvrz od severu, kde stávala věž. Město dalo tvrziště osázet stromy a tak byly zachráněny stopy někdejšího opevnění. Tvrz zanikla za husitským válek, kdy byla pobořena. Dodnes se místu říká Hrad.

Vysoký skalní blok, na němž stával blíže neznámý dřevěný hrádek či strážnice, zřejmě kontrolující zemskou stezku. Historické zprávy o lokalitě neexistují, archeologicky je její existence kladena do 15. století. V blízkosti lom – nebezpečí úrazu.

Dvojice kamenných božích muk, přenesených ke kostelu z míst, kde jim hrozilo zničení při plánovaných stavbách. Boží muka z druhé poloviny 18. století (dle datace na podstavci z roku 1770) byla přestěhována v roce 1980 a druhá, z první poloviny 18. století, v roce 1981. Oboje jsou památkově chráněná.

Kamenná boží muka u vsi Lhota pocházejí z roku 1730 a od roku 1958 jsou zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Kamenná boží muka se skládají z různě starých částí. Mladší toskánský sloupek bez krycí desky je barokní ze 17. století. Kaplice má znaky pozdně gotického tvarosloví a je datována do poloviny 16. století. Na vrcholu je kovový křížek, v mělkých nikách obrázky světců. Památkově chráněna od roku 1958.

Zděná boží muka, jejichž vznik v druhé polovině 17. století je dáván do souvislostí s rekatolizací, která na zdejším panství tehdy probíhala. Jako materiál je použita kombinace lomového kamene a cihel, jsou omítnuta a nabílena. Jejich poslední větší rekonstrukce proběhla v roce 2007.

Boží muka z r. 1689 u silnice z Číměře do Nové Bystřice jsou dokladem vyspělosti kamenické práce v oblasti v období baroka. Jde o typ raně barokních božích muk sloupkového typu s výraznou kaplicí. Od r. 1958 chráněna jako kulturní památka.

Mohutná, asi 6 metrů vysoká zděná barokní boží muka na umělém pahorku. Jejich stáří není doloženo, pochází snad z druhé poloviny 17. století či počátku 18. století. Památkově chráněna od roku 1958, pro svou krajinotvornou hodnotu byla v roce 2016 neúspěšně navržena na národní kulturní památku.

Dochovaná budova bývalé tvrze zřejmě postavené v průběhu 15. století. V 2. polovině 17. století opuštěná, později přestavěna nejdříve na sýpku a pak na obytný dům. Jednopatrové stavení se střílnami v patře.

Bývalý evangelický kostel v Nové Včelnici je prostá novorománská stavba z r. 1923. V r. 2003 byl nevyužívaný objekt církví prodán do soukromého vlastnictví a nyní slouží jako galerie.

Vrchol s balvany a opuštěným lomem na mrákotínskou žulu. Dříve zde stála zeměměřičská věž využívaná i jako rozhledna.

Renesanční zámeček stojící na místě původní tvrze, později novogoticky upraven. Dnešní vzhled dala zámku novorenesanční přestavba v letech 1903 - 1912.