Původně vodní tvrz postavená snad až po r. 1377 na jejíž základech byl ve 30. letech 16. stol. postaven za Fulštejnských renesanční zámek, který byl za Sedlnických barokně upraven ve druhé polovině 17. stol. Okolo zámku park zasahující až do Polska.
Hlavní obrázek místa
zámek od jihozápadu
© Jan P. Štěpánek 03/2011
Zámek se nachází v těsném sousedství polských hranic, které zde tvoří říčka Opavice. Od hranic zámek odděluje jen úzká asfaltová silnice vedoucí z obce Linhartovy do města Město Albrechtice. Majitelem zámku je od roku 2001 Město Albrechtice a také se o zámek jako správný vlastník stará a v polovině roku 2006 byla ukončena 2. etapa rekonstrukce zámku. Linhartovy leží na hranicích Osoblažska a Krnovska. Obě oblasti se dnes stávají cyklistickým rájem a rekonstruovaný zámek se stal další zajímavostí zvyšující atraktivitu tohoto regionu. Na základech původní vodní tvrze ze 14. stol. byl v 30. letech 16. stol. postaven renesanční zámek, který byl barokně upraven ve druhé polovině 17. stol. Zámek obklopuje park, ve kterém stojí památný dub zimní jehož stáří se odhaduje snad až na 850 let.
L.P., 4.11. 2006
popis

Zámek je tvořen čtyřkřídlou, třípodlažní budovou, na půdorysu téměř čtvercového tvaru, bez věže velikosti 38,20 × 37,30 m. V severozápadním nároží vysunutá válcová věž. Dnešní arkádový portikus při dnes hlavním vstupu v severním průčelí zámku nesoucí rozměrnou terasu byl upraven až za Oppersdorfů, stejně jako se změnila funkce vstupu do zahrady v západním průčelí, který byl doplněn balkonem s kovaným klasicistním zábradlím. Na nádvoří jednopatrový arkádový ochoz se zazděnými arkádami. Fasády barokní.

L.P., 5.11. 2006

historie

Zámek stojí při břehu Opavice. Původní cesta nevadla jako dnes při zámku, ale za řekou, dnes na polském území. To spolu s dalším svědčí, že se původně jednalo o vodní tvrz, která byla postavena po roce 1377. Podle některých autorů je poprvé písemně doložena roku 1410. Tvrz stála při cestě z Krnova do Zlatých Hor a její význam postupně stoupal. O vzhledu tvrze se nedochovaly prakticky žádné záznamy, tvrz byla snad obehnaná vodním příkopem a měla vjezd s padacím mostem ve východním křídle. O majetkových poměrech lze pouze konstatovat, že tvrz byla krátce spojena s rytíři z Vladěnína (pobočné větve rodu Fulštejnů). V roce 1504 získal tvrz Ojíř z Fulštejna, syn Václava na Vladěníně. Podle novější literatury to byl právě on, kdo na základech staré tvrze dal vznik renesančnímu zámku ve 30. letech 16. stol. Ten byl sice čtyřkřídlý, neměl však uzavřený půdorys. Jižní křídlo bylo kratší a v proluce mezi jižním a východním…  číst dále

L.P. (Libuše Dědková – Antonín Grůza: Zámek v Linhartovech, Průzkumy památek 2004/I, Praha 2004), 5.11. 2006

Půdorys místa

půdorys přízemí zámku
© Umělecké památky Moravy a Slezska, část 2 [J-N], Academia, Praha 1999
Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Bruntál  (BR), Linhartovy

Místa v okolí

 Kobylí
 Hošťálkovy
 Hraniční vrch
 Burkvíz
 Město Albrechtice
 Ježník
 Město Albrechtice
 Město Albrechtice
 kostel sv. Jiří
 Hynčice
 evangelický kostel
 městské hradby
 Krnov
 kostel sv. Martina
 Eldorado
 radnice
 Brantice
 Dolní Holčovice
 Slezské Rudoltice
 Zátor
 Cvilín
 Hrozová
 Cvilín
 Dívčí Hrad
 Fulštejn
 kosárna
 Široká Niva
 Gebauerova hrobka
 Široká Niva
 Tlustá Berta
 Matějovická jeskyně
 zvonice
 Vartnov
 Jindřichov
 Branice
 Freudenštejn
 městské hradby
 Biskupská hora
 Leuchtenštejn
Kontaktní informace
Zámek
Linhartovy 36
Jaroslav Hrubý - prohlídky
793 95 Město Albrechtice
Tel: (+420) 554 652 241, 728 323 270
http://www.zameklinhartovy.cz/
hruby@zsma.cz
Základní informace místa
ID místa: 2878
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 5.11.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama