turistické
Prohlídkové trasy:
Trasa A – Adamovo stavení - Prohlídková trasa je přístupná po celou sezonu (duben – říjen). Prochází reprezentačními prostory prvního patra renesančního křídla, postaveného Adamem II. z Hradce v druhé polovině 16. století. Renesanční, tzv. zelené pokoje s nástěnnou výzdobou, malovanými kazetovými stropy jsou vybaveny dobovým zařízením a portréty bývalých majitelů. V Rožmberské chodbě a
…číst dáleE.H. podle http://www.zamek-jindrichuvhradec.eu, 18.8. 2013
historie
Zakladatelem hradu vystavěného na místě staršího slovanského hradiště (zbytky jeho opevnění byly objeveny při archeologickém průzkumu v r. 1982) byl Jindřich (1205–1237), jeden ze synů Vítka z Prčic (v r. 1174 se uvádí jako dvorní stolník), uznávaného praotce všech Vítkovců. Jindřich se připomíná v listinách od r. 1220 s přídomkem „de Nova Domo" nebo „de novo castro", to jsou také první zmínky o hradu.
…číst dáleHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Jižní Čechy, 24.2. 2015
pověsti
Sladká kaše
Pan Jindřich z Hradce si dal hrad přestavěti, neboť byl velmi sešlý. Nový hrad vyrůstal ze základů, jako by tu někdo čaroval. Poddaní pracovali nad povinnost, již jim ukládala robota, neboť se chtěli zavděčiti paní Markétě, laskavé choti Jindřichově, která si přála, aby byl hrad dostavěn dříve, nežli vítr přivěje první sněhové vločky.
Pomáhali prý při té stavbě velmi vydatně i skřítkové, kteří
…číst dáleJosef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002
Bílá paní hradecká
Po smrti svého manžela Jindřicha II. z Hradce odevzdala ovdovělá paní Markéta, rozená z Leuchtenburka, hradecké panství svému synu a vstoupila do kláštera. Snad již tehdy, když se časem objevila v Hradci v bílém rouše klarisek, zrodily se pověsti o Bílé paní hradecké, jež omylem byla ztotožňována s paní Perchtou, bílou paní rožmberskou.
Bílá paní hradecká zůstala po své smrti v jindřichohradeckém zámku a
…číst dáleJosef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002
Odpustky za pití vína
Čeští šlechtici žili původně skromně a nebyli v jídle ani v pití vybíraví. Avšak na konci středověku si kronikář stěžuje, jak nesmírně hodují, jak dráždí silně kořeněnými jídly chuť k přílišnému pití, jak mezi nimi přibývá nemocných, stižených krutou pakostnicí.
Při hodokvasech druh s druhem na dva rázy vypíjeli číši vína, poroučeli si znovu a znovu nalévati a brzy se rozjařili a v opilosti
…číst dáleJosef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002
Podivná výzdoba kostela sv. Jana Křtitele
Trochu stranou náměstí a zastrčený mezi domy stojí v Jindřichově Hradci kostel sv. Jana Křtitele. Pravděpodobně byl založen řádem německých rytířů. Ve stejné době tu však působili i templáři, přičemž je sv. Jan Křtitel především jejich patronem, takže...
Nejstarší jižní loď je z druhé poloviny 13. století. Postupem času tu vznikl mohutný komplex skládající se z kostela, kláštera a tří
…číst dáleFantastická Fakta 5/2000 Aleš Česal, 4.3. 2003
Starožitná pověst o erbovní implantaci slavné Růže pětilisté
„Medle, hoši,“ pravil na svém smrtelném loži pan Vítek z Prčic okolostojícím pěti urostlým synům, „co nejdříve odejdu k předkům do království nebeského. Vidím se tedy potřebna rozděliti mé panství mezi vás tak pokud možno moudře, abyste se, jak jen to půjde, mezi sebou nepoprali a drželi pěkně pohromadě.“
Pět urostlých synů si rozpačitě odkašlalo a netrpělivě vyčkávalo, co se ze starého pána
…číst dáleZ pozůstalosti českého herce a v době nesvobody i kastelána na hradu v Jindřichově Hradci Zdeňka Kryzáka, 23.5. 2004
Kňour
Za onoho času, kdy se ještě párky necpaly do membrány, nýbrž do ovčích střívek a lecjaký řezník si v Jindřichově Hradci na nich postavil svou kariéru, žil, byl v tomto městě velice bohatý měšťan, jménem Kňour. Byl výtečně zapsán u jejich Opatrností pánů konšelů i u hradního pána, a živnost mu bujně vzkvétala, ačkoliv platil řádně daně. Přes ty všechny nectnosti byl neobyčejně zbožný, i když
…číst dáleZ pozůstalosti českého herce a v době nesvobody i kastelána na Jindřichově Hradci Zdeňka Kryzánka, 24.5. 2004
popis
Jak vypadalo původní přemyslovské hradiště, na jehož místě stojí hrad a nejstarší část města Jindřichův Hradec, přesně nevíme – hlavně v době renesance proběhly na bývalé akropoli rozsáhlé terénní úpravy. V letech 1975–1993 na hradě probíhal v rámci rekonstrukčních prací i rozsáhlý archeologický výzkum, díky kterému byla prozkoumána část valu a celkem dlouhý úsek příkopu z mladohradištního
…číst dáleIva K. dle T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999, 26.2. 2015