
Kaštěl se nachází na západním Slovensku v Trenčíně, v městské části Záblatie, v ulici Pri Parku 39-40. Ves leží v západní části Trenčína, na pravém břehu Váhu pod úpatím Bielych Karpat.
Kaštěl byl původně vodní pevností, což dokazují zachovalé klíčové střílny na věži. Za povšimnutí také stojí erb a hodiny, jež jsou rovněž umístěny na věži. Dále pak jsou to sluneční hodiny s nástěnnou malbou Pegase z přelomu 17.-18. století na jihovýchodní fasádě zámku. Nejvýraznějším prvkem moderní úpravy je únikové schodiště, které je pokryto zrcadlovým sklem, aby minimalizovalo narušení rázu původní stavby. Celý objekt obklopuje anglický park, který však není volně přístupný, protože celý areál slouží jako domov pro seniory. Do areálu se musí vstupovat přes elektronickou bránu, kterou nám bez potíží otevřeli. V okolí je hned několik zajímavých přístupných památek, mezi ty nejzajímavější patří nepřehlédnutelný Trenčianský hrad a zřícenina opevněného kláštera benediktinů u Skalky pri Trenčíne.
Před zámkem stojí menší dům správce. Zámek je obklopen parkem..
Kaštěl původně chránil vodní příkop. Na přelomu 17.-18. století byly na jihovýchodní fasádě zámku vytvořeny sluneční hodiny s nástěnnou malbou Pegase. Někdy v polovině 18. století kaštěl upravili v barokním slohu, přičemž k němu byla přistavěna kaple Narození Panny Marie. Později došlo k jejímu vybavení hodnotným barokovým inventářem, hlavním oltářem Narození Panny Marie a bočním oltářem Smrti sv. Jana Nepomuckého. Na věž byly instalovány hodiny s převodním mechanismem na zvon, který ulili v roce 1758. V 18. století byly vytvořeny erby majitelů Barbory Orlaiové a Andreje Seréniho, které se nacházejí nad vchodem do kaple. Věž kaštěla byla osazena aliančními erby majitelů Wolfganga Seréniho a Kristíny Balašové. Začátkem 19. století byl okolo zámku založen anglický park a při vstupu do areálu vznikl přízemní empírový dům, jenž zřejmě sloužil jako sídlo správce. V letech 1897-1900 proběhly menší úpravy zámku. Posledním majitelem byl Ing. Štefan Polyák, ministr vlády Slovenského štátu. Po skončení 2. světové války byla většina vybavení rozkradena. V roce 1948 se zámek stal sídlem zemědělského učiliště, k jehož využití byl v 80. letech 20. století částečně upraven. Objekt však nebyl příliš udržován a dosti chátral, což se příliš nezměnilo ani po přestěhování učiliště v roce 1997. V následujících letech byla opravena zámecká kaple, která sloužila místním věřícím jako kostel. V letech 2010-2013 byl zámek kompletně zrekonstruován a upraven k účelům domova pro seniory - Seniorville. Nejvýraznějším prvkem této úpravy je nezbytné únikové schodiště. To bylo vyřešeno tak, aby minimalizovalo narušení rázu původní stavby..