Renesanční pevnost postavená těšínským knížetem Václavem III. Adamem v r. 1578. Šance typu větší reduty se dvěma bastiony se nacházejí v kopcích 2 km jv od známé pevnosti v Mostech u Jablunkova. Objekt se v současnosti nachází na území Slovenska.
Hlavní obrázek místa
Příkop mezi oběma bastiony
pohled od východu k západu
© Jan P. Štěpánek 2005
Lokalita Starých šancí – mezi odborníky označovanými jejich původním názvem jako Alte schanze - se nachází poblíže kóty 634 m s místním označením Pod Valmi, přesně 1 km vzdušnou čarou jjv od hraničního přechodu Mosty u Jablunkova a 950 m jvv od osady a vrcholu Dejůvka (kóta 637) na česko-slovenské hranici, od níž vede kolem šancí místní panelová cesta do slovenského Svrčinovce. Šance samotné zaujaly vrcholek nenápadného vršku, jež se zvedá po levé straně této panelové cesty. Skutečnost, že se důležitá „česká“ pevnost vybudovaná na obranu proti hrozícím tureckým nájezdům a nájezdům vzbouřenců z nepřátelských Uher, čili Horního Uherska (dnešní Slovensko), nachází v současnosti na území nepřítele, myšleno Slovenska, je takřka úsměvná. Málokdo dnes ví, že současná státní hranice mezi ČR a Slovenskem se nekryje s historickou hranicí mezi zemí Moravskoslezskou a Uherskem (Slovenskem). Historická hranice nešla jako dnes po hřebenech, nýbrž Slovensko začínalo až městem Čadca. Historicky byly tyto tzv. Staré šance vždy spjaty s děním na hlavních velkých šancích v Mostech u Jablunkova (viz. heslo Mosty u Jablunkova). S nimi zažívala tato pevnůstka, kolem níž procházela cesta ze Slezska do Uher, předsunutá vzdušnou čarou 2 km k jihozápadu, doby slávy i úpadku. Staré šance jsou tvořeny redutou velikosti přibližně 50 x 50 m s dvojicí nárožních bastionů, tzv. kleští na jižní straně, mezi nimiž se nacházela vstupní brána. Celá hmota šancí je tvořena zemním tělesem, bez známky zděných konstrukcí. Ty však nejsou, vzhledem k většímu množství kamení při jižním obvodu lokality, zcela vyloučené. Ačkoliv je objekt Starých šancí v současnosti obrostlý vysokým lesem a výhled z něj je takto velmi ztížen, je návštěva místa velkým zážitkem. Právě tudy procházela historie zdejší části Slezska a celého Těšínska. Kdo by chtěl lokalitu navštívit a snadno nalézt, vřele…  číst dále
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 16.8. 2006
historie

Popis šancí

Stavba šancí je orientována přesně ve směru sever-jih. Tvarem se šance blíží čtverci o stranách přibližně 50 x 50 m se dvěma čtyřúhelnými bastiony vystupujícími z obvodu jižní strany, tvořících tzv. kleště. Právě mezi těmito bastiony lze dle vyobrazení pevnosti na starých mapách očekávat vstup do šancí. Tato jižní strana s oběma bastiony je nejzachovalejší z celé lokality. Právě kolem této strany se nejlépe zachoval i příkop s pravidelným valem. Při jz. nároží západního bastionu se v příkopu nachází menší mokřina. Částečně se příkop táhne i podél západní strany, a to asi do její 1/2;, val se táhne jen do 1/3 délky západní strany. Ve zbylé části západní strany je příkop i val porušen lesní cestou, která se k šancím přibližuje. Severozápadní nároží šancí je dobře zachováno, stejně jako příkop kolem celé délky severní strany lokality. Částečně i val, který však na vnější straně splývá s terénem. Severovýchodní nároží je…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 16.8. 2006

Půdorys místa

Půdorys lokality
© Jan P. Štěpánek (in J. Tichánek a kolektiv: Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, Alpress, Frýdek-Místek 2006)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Slovensko, Žilinský,

Místa v okolí

 šance Dolina
 šance Studeničné
 šance Bařiny
 šance Hrčava
 šance Džolek
 Písek
 Sušanské šance
 šance na Kempě
 šance Dolní Lomná
 šance Na Hrádku
 Návsí
 Hrádek nad Olší
 Hrádek nad Olší
Základní informace místa
ID místa: 3840
Typ místa: pevnost, bunkr
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 16.8.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama