Příkop mezi oběma bastiony
pohled od východu k západu
© Jan P. Štěpánek 2005
Lokalita Starých šancí – mezi odborníky označovanými jejich původním názvem jako Alte schanze - se nachází poblíže kóty 634 m s místním označením Pod Valmi, přesně 1 km vzdušnou čarou jjv od hraničního přechodu Mosty u Jablunkova a 950 m jvv od osady a vrcholu Dejůvka (kóta 637) na česko-slovenské hranici, od níž vede kolem šancí místní panelová cesta do slovenského Svrčinovce. Šance samotné zaujaly vrcholek nenápadného vršku, jež se zvedá po levé straně této panelové cesty.
Skutečnost, že se důležitá „česká“ pevnost vybudovaná na obranu proti hrozícím tureckým nájezdům a nájezdům vzbouřenců z nepřátelských Uher, čili Horního Uherska (dnešní Slovensko), nachází v současnosti na území nepřítele, myšleno Slovenska, je takřka úsměvná. Málokdo dnes ví, že současná státní hranice mezi ČR a Slovenskem se nekryje s historickou hranicí mezi zemí Moravskoslezskou a Uherskem (Slovenskem). Historická hranice nešla jako dnes po hřebenech, nýbrž Slovensko začínalo až městem Čadca.
Historicky byly tyto tzv. Staré šance vždy spjaty s děním na hlavních velkých šancích v Mostech u Jablunkova (viz. heslo Mosty u Jablunkova). S nimi zažívala tato pevnůstka, kolem níž procházela cesta ze Slezska do Uher, předsunutá vzdušnou čarou 2 km k jihozápadu, doby slávy i úpadku.
Staré šance jsou tvořeny redutou velikosti přibližně 50 x 50 m s dvojicí nárožních bastionů, tzv. kleští na jižní straně, mezi nimiž se nacházela vstupní brána. Celá hmota šancí je tvořena zemním tělesem, bez známky zděných konstrukcí. Ty však nejsou, vzhledem k většímu množství kamení při jižním obvodu lokality, zcela vyloučené.
Ačkoliv je objekt Starých šancí v současnosti obrostlý vysokým lesem a výhled z něj je takto velmi ztížen, je návštěva místa velkým zážitkem. Právě tudy procházela historie zdejší části Slezska a celého Těšínska. Kdo by chtěl lokalitu navštívit a snadno nalézt, vřele doporučuji podrobnější turistickou mapu a jít podle ní k výše popsané kótě 634 m Pod Valmi. Žádné značení ani turistická značka k místu nevedou.
Popis šancíkleště. Právě mezi těmito bastiony lze dle vyobrazení pevnosti na starých mapách očekávat vstup do šancí. Tato jižní strana s oběma bastiony je nejzachovalejší z celé lokality. Právě kolem této strany se nejlépe zachoval i příkop s pravidelným valem. Při jz. nároží západního bastionu se v příkopu nachází menší mokřina. Částečně se příkop táhne i podél západní strany, a to asi do její 1/2;, val se táhne jen do 1/3 délky západní strany. Ve zbylé části západní strany je příkop i val porušen lesní cestou, která se k šancím přibližuje. Severozápadní nároží šancí je dobře zachováno, stejně jako příkop kolem celé délky severní strany lokality. Částečně i val, který však na vnější straně splývá s terénem. Severovýchodní nároží je zachováno, avšak příkop a val kolem něj je setřen terénními úpravami, stejně jako kolem severní poloviny východní strany. V jižní třetině východní strany vystupuje z půdorysu šancí trojúhelníkovitý výběžek, který jaksi nezapadá do pravidelného půdorysu šancí. Tento výběžek je částečně obehnán příkopem. Tato anomálie však nemusí být zaručeně původní, ale může být způsobená pozdějšími terénními destrukcemi. Situace v této části šancí, není z důvodu extrémně husté vegetace zcela jasná. Vnitřní plocha šancí je zcela rovná, bez terénních anomálií. Obvod samotných šancí je na jižní straně lemován zachovalým korunním valem, stejně jako jižní části navazující západní a východní strany. Částečně je tento korunní val zachován i ve středu severní strany. Při severovýchodním nároží šancí byl v jejich ploše v současné době postaven radiotelekomunikační odražeč obehnaný drátěným plotem. Právě stavba tohoto zařízení mohla setřít val a příkop na východní straně..
|
Přihlášení |
