
Nevelký kaštěl (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás souhrnně označovaných jako zámek) č. p. 39 stojí u hlavní silnice ve vsi Kľúčové v místní části města Nemšová v Trenčínském kraji na severozápadním Slovensku. V současnosti nepříliš udržovaný objekt, působící opravdu nevábným dojmem, je kulturní památkou. Podle popisu Jozefa Ľudovíta Holubyho se však v minulosti jednalo o krásné a vkusně zařízené sídlo. Vedle zámku stojí kaplička sv. Anny s erbem rodiny Scherzových, kteří ji měli v roce 1868 postavit a jim měla také sloužit jako rodová hrobka.
Nedaleko se nachází mnohem atraktivnější místa jako například zřícenina opevněného kláštera benediktinů u obce Skalka nad Váhom a nebo zámek v Dubnici nad Váhom, v němž je muzeum. Přiléhá k němu velký, veřejnosti přístupný park, ve kterém je zajímavá kamenná stavba lidově nazývaná Grotta, jež připomíná zříceninu starého hradu a je k ní přistavěna i dřevěná rozhledna.
Okna jsou lemována plastickou, profilovanou šambránou a segmentovou nad okenní římsou. Obě boční fasády mají po dvou okenních osách, ale na jižní je první, spodní okno nahrazeno dveřmi. Místnosti v přízemí jsou zaklenuté valenou lunetovou klenbou, v poschodí jsou místnosti plochostropé. Část objektu napravo od vchodu je podsklepená. K zámku přiléhal menší park se skleníkem.
Prvními známými majiteli zámku jsou Preisové. Po jejich vymření jej získal vyšší císařský důstojník Ján Scherz. Na zámku u rodiny Scherzových působil jako vychovatel slovenský protestantský kazatel, botanik, národopisec, spisovatel a národní buditel Jozef Ľudovít Holuby. Rodina Scherzových si nechala u zámku postavit kapli sv. Anny s rodovým erbem nad portálem s datací 1868, která měla sloužit i jako rodová hrobka. Kaple vznikla patrně přestavbou starší stavby. Jejich rodině však nesloužila příliš dlouho, protože Aladar Scherz majetek prodal za 30 000 zlatých. Koupil jej zeman Gejza Borčický ze sousedních Borčic a Juraj Kubínyi, uherský poslanec, šlechtic z Bohunic u Pruského. Někdy v 2. polovině 19. století došlo k přestavbě, při níž byl k hlavní fasádě přistavěn klasicistní portikus. Patrně někdy v té době dostala budova také novou fasádu v tehdy módním romantickém duchu. V roce 1896 koupil velkostatek za 70 000 zlatých Jakub Schlesinger. Po jeho smrti zdědil velkostatek se zámkem jeho syn Dr. Mark Schlesinger a po něm jeho syn Emil. V období socialismu patřil státu a byl využíván jako kulturní středisko a část jako hostinec. Od roku 2007 vlastnila stavbu italská firma, jež se zavázala k rekonstrukci objektu, což však nesplnila. V současnosti je velmi sešlý zámeček v soukromém vlastnictví a jeho přízemí slouží jako pohostinství..