
Hrad leží na skalnatém výběžku vápencových Strážovských vrchů nad městem v nadmořské výšce 339 m n. m. Hrad zaujal místo staršího refugiálního sídla z 9. století, respektive jeho nevyšší severní část a k jeho prvotnímu opevnění bylo využito původního valu. Je zmiňován na přelomu 12. a 13. století v kronice Gesta Hungarorum od neznámého autora pod jménem Trusun. Nejdříve byla postavena (v 11. století) čtyřapsidová rotunda a také čtvercová obytná čtyřpodlažní věž o rozměrech 8x8 metrů, která se v jádru hradu dochovala dodnes. Věž byla zakončena cimbuřím a nesla také vysazený dřevěný ochoz, jednotlivá patra měla trámové stropy. V roce 1241 hrad odolal obléhání Mongolů. V dalším období pak byl hrad opevněn zdí, která vymezila čtyřúhelný areál o rozměrech cca 40x38 metrů s věží v centru. Po polovině 13. století byl věž zvýšena o další tři patra a byly zesíleny její zdi, schodiště vedlo v síle obvodového… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.