Kostolná

V roce 1666 se stal ostřihomským arcibiskupem a tím nejvyšším církevním hodnostářem v Uhersku. Kaštěl vybudovaný jako letní sídlo nitranských biskupů, snad na starších základech, měl původně podobu dvoukřídlé pozdně barokní stavby s dolní chodbou otevřenou do dvora arkádami. Čelní část zámku se dotýkala veřejné cesty a zadní směřovala do zahrady. Většina místností byla obrácena na sever. Někdy v letech 1827-1838, za nitranského biskupa Josefa Vuruma (1763-1838), bylo sídlo upraveno a rozšířeno o nové klasicistní křídlo. Celá budova dostala empírovou fasádu. Na východní straně budovy vznikla na patře veranda a v přízemí konírna. Někteří biskupové, například František Xaver Fuchs (1787-1804), si sídlo oblíbili a zdržovali se zde poměrně často. Kaštěl měl proto také vlastní kapli (oratorium privatum). Posledním biskupem, který Kostolnou navštěvoval, byl Augustin Roškováni (1859-1892), ten však raději využíval jiná letní sídla. O biskupský majetek se i nadále staral správce se služebnictvem, ale biskupové jej už nevyužívali. Od konce 90. let 19. století až do roku 1917 objekt obývala mnohočetná rodina a na konci první světové války jej zdevastovalo vojsko. Poté zde krátce sídlila továrna vyrábějící léky. Dne 17. května 1923 biskup Karol Kmeťko (1920-1948) předal budovu redemptoristům (Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele), kteří ve zchátralém zámku zřídili klášter. Prvním představeným tohoto nového kláštera se stal P. Bernardin Čáka. 14. dubna 1950 byly redemptoristé z Kostolné-Záriečie násilně přemístěni a namísto nich zde byly internováni seminaristé. V letech 1952-1998 byl v budově charitní domov pro řeholní sestry (salesiánky, školské sestry de Notre Dame, vincentky, baziliánky a sestry voršilky). V roce 1998 byl klášter navrácen redemptoristům, kteří zde v roce 1999 opět zahájili svou činnost. Dne 7. listopadu 2005 nitranský biskup Mons. Viliam Judák zrekonstruovaný klášter redemptoristů v Kostolné slavnostně posvětil..