
Západoslovenská pohraniční obec Drietoma leží asi 5 km západně od okresního města Trenčína v údolí potoka Drietomica pod výrazným masivem Žlabu (737 m n. m.) mezi Trenčianskou kotlinou a Bílými Karpatami. V obci stojí dva menší zámky (slovensky kaštieľ) a dva kostely. Jedním z nich je římskokatolický farní kostel zasvěcený sv. Kateřině Alexandrijské, jenž se nachází v dominantní poloze v části Kraľovany v Biskupské ulici. Ke kostelu vede od západu schodiště, u nějž stojí Lurdská jeskyňka se sochou Panny Marie z roku 1999. Na hřbitově u kostela je do kmene stromu vytesaná socha Ježíše z r. 2022 od Alberta Šimráka, který je autorem několika dalších soch rozmístěných v obci. Na hřbitově za kostelem je kaple sv. Kříže z roku 1875. Kostel je přístupný v době sloužení pravidelných nedělních bohoslužeb v 7.00 hod. a 10.15 hod.
Nejstarší zvon od neznámého zvonaře pochází z roku 1734 a je zasvěcen sv. Kateřině. Dva zvony z roku 1922 ulité v Trenčíně váží 320 kg a 95 kg. Další dva zvony z roku 1976 byly odlity v Halenkově na Moravě, největší 750 kg - zasvěcený Panně Marii a menší 220 kg. Neorenesanční hlavní průčelí má tři brány s kanelovanými sloupy a okřídlenými hlavičkami v supraportu portálu. Interiér kostela byl několikrát obnovován, naposledy v roce 2018. Oltáři dominuje socha sv. Kateřiny, dar od biskupa Františka Xavera Fuchse. Strop lodi je plochý, na stěně se nachází malba Svaté Trojice. Presbytář je zaklenutý valenou klenbou s lunetami. Vitráže byly vyrobeny v roce 1901 z darů místní rodiny..
Ve schematizmu nitranské diecéze z roku 1858 se však vznik farnosti klade k roku 1525. Schematizmus z roku 1831 uvádí rok 1557. V kanonické vizitaci z 3. listopadu 1797 se uvádí že farnost Horná Drietoma je velmi stará a není možné určit kdy vznikla a kdo byl jejím prvním správcem. Dále se uvádí, že v roce 1577 již měla faráře a v roce 1664 kostel přešel do rukou protestantů, v jejichž držení byl až téměř do konce Rákócziho povstání. První doklad o kostele s patrociniem sv. Kateřiny Alexandrijské pochází z roku 1675. Kostel je popisován jako zděný, jednolodní, ve svatyni zaklenutý, v lodi se stropem plochým dřevěným s věží představěnou se dvěma zvony. Vzhledem ke starobylému patrociniu a k popisu kostela lze předpokládat vznik stavby již koncem 13. nebo počátkem 14. století. V roce 1704, v době kdy farnost spravoval Štefan Dubniczay, kostel, školu a 5 okolních osad patřících do farnosti vypálila moravská vojska. Moravané předali správu farnosti protestantskému kazateli z Kochanovců. V roce 1714 byl zásluhou hraběte Mikuláše Jesenského kostel opraven a předán opět římskokatolické církvi. Přestavbu kostela před rokem 1804 štědře podpořil patron farnosti nitranský biskup František Xaver Fuchs, který kostelu daroval i sochu sv. Kateřiny Alexandrijské, dodnes stojící na hlavním oltáři. Tuto část obce vlastnili biskupové a dodnes nese název Biskupská ulica. Při přestavbě se z první stavby zachovala přední část s věží a chórem, chrámová loď byla prodloužena a posunuto bylo sanktuárium i sakristie. Novorenesanční přestavba do dnešní podoby se uskutečnila na přelomu 19. a 20. století a dokončena byla k roku 1901. Za první světové války byli zabaveny zvony s výjimkou jediného. V roce 1922 byly v Trenčíně odlity dva zvony. Další dva zvony byly odlity v Halenkově na Moravě roku 1976. V roce 2012 byl kostel vyhlášen národní kulturní památkou..