Šalgovce

Jednolodní kaple s polygonálním uzávěrem je zaklenuta valenou a pruskou klenbou. Místnosti zámku jsou zaklenuty pruskými, křížovými, lunetovými a valenými klenbami s podkasanými lunetami. Fasády jsou členěny bosovanými lizénami a ve středu průčelí je novogotický věžový arkýř. K zámku přiléhá kulturní dům a od parku je oddělen terasou..

Od roku 1434 území vlastnili Sándorové (slovensky Sándorovci, maďarsky Sándor), kteří si později ve vsi nechali postavit sídlo - kaštieľ (jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku, u nás označovaný jako zámek, popřípadě tvrz). Založení současného barokně-klasicistního zámku se podle většiny zdrojů datuje do roku 1760. Někdy se však uvádí rok 1767. Tato datace je také vytesána na kamenném vstupním portálu. Z 2. poloviny 18. století pochází i freska v zámecké kapli. V roce 1871 proběhly úpravy objektu. Při těchto úpravách patrně došlo k sjednocení stavby a doplnění o novogotické prvky. K zámku patří i správcovská budova velkostatku a zahrada. Po roce 1918 ztratili uherští šlechtici v důsledku společenských změn po I. světové válce vlastnictví a zámeček získal český legionář za své věrné služby v Československé legii. Po roce 1948 byl zámek znárodněn. Až do roku 1965 sloužil jako škola a poté jako národní výbor. Někdy v té době došlo k přístavbě kulturního domu. Následně byl majetek navrácen v restituci a dlouhá léta zůstal nevyužívaný. V současnosti slouží zrekonstruovaný zámek jako hotel..