Košeca

Rychle se ztrácející a zarůstající zbytky Košeckého hradu leží na nejvyšším, částečně skalnatém výběžku dominantního zalesněného kopce, který je součástí Trenčianské vrchoviny a je v místním měřítku doslova obklopen zástavbou Malého a Velkého Košeckého Podhradia a místem zvaným Dolný Mlýn.

Stále dobře patrné zbytky několika menších zdí, na částečně holé jihozápadní části kopce, jsou vidět nejlépe ze zastávky konečné autobusu v Malém Košeckém Podhradí. Kolem ní také prochází zelená značka, která však kopec míjí a ani na nových mapách není značená odbočka směrem na hrad. Není to však tak dávno, co ještě byla poměrně často využívaná. Rychle zanikající zbytky hradu však způsobily menší atraktivitu místa a dnes sem chodí snad již jen místa znalí návštěvníci. Přesto však lze na původní odbočku narazit. Ta vede stále velmi dobře patrnou cestou, se zbytky značení, po východním a severním úbočí, později se stáčející opačným směrem k hradu. Lze na ni narazit nejlépe tak, když se od zastávky dáte po zelené směrem na Veĺké Košecké Podhradie a v místech, kdy cesta začne klesat odbočit směrem ke kopci a podél dřevěné ohrady se v lese objeví cesta.

Při popisu hradu se mi nedostala do ruky žádná literatura ani půdorys místa, popisující dispozici hradu či dokonce existující, nějaký známý provedený výzkum. Lze proto o jeho charakteru zatím usuzovat jen z dochovaných zbytků a poměrně dobře čitelného reliéfu. Již samotný kopec a jeho tvar napovídá, že cesta, kudy vedla zelená značka směrem k hradu by mohla být i cestou původní. Zvláště když přibližně severozápadně, asi 200 m pod hradem se nachází mírně skloněná plošina, vhodná pro hospodářské zázemí, před kterou se cesta ostře lomí a prochází snad uměle vytvořeným úvozem, kde se přímo nabízí přehrazení s lehčí bránou.

Samotný hrad se jeví jako nepravidelný obdélník, se zužující se přibližně jižní částí. Zdá se, že hrad byl bezvěžový, spíše s obvodovou zástavbou. Znatelné rozdělení hradu na dvě části je patrné asi ve 2/3 dispozice. Pravidelné prohlubně po zástavbě se rýsují po obou delších stranách. Na té západní, která je o něco výše než ta protilehlá, nejsou žádné pozůstatky zdiva. Naopak na protilehlé je vidět delší úsek lícované zdi, znatelně novodobě odkopaný. Jeho síla naznačuje, že mohlo jít o vnější stěnu budovy, přiložené k hradbě. Tento předpoklad dokládají i zbytky původní obvodové hradby, ležící o něco dále níže ve svahu. Nad ní jsou pak znatelné nejvýraznější pozůstatky, viditelné už od zmiňované zastávky z Košeckého Podhradia. Jde o dvě větší, oproti dispozici hradu šikmo vedené zdi a jednu menší, vysoké přes jeden metr, s málo patrným lícem. Zda šlo jen vstupní přihrádek (což by vzhledem k přístupové cestě bylo docela možné) nebo zástavbu či snad možnou věž je zatím nejasné. Výrazný je také zbytek patrně obvodové hradby, na kratším, přibližně severním konci. Je vysoký asi dva metry, dnes už bez patrného líce a viditelně se rychle rozpadá. Několik metrů nad ním je snad v nádvoří hradu patrná větší prohlubeň, snad šlo o zdroj či zásobárnu vody. Hrad měl jistě i bašty, které uvádějí prameny zmiňující se o záměrné demolici císařským vojskem v roce 1671.

Na závěr chci podotknout, že popis místa vychází jen z mé povrchové prohlídky a od skutečnosti zjištěné možným výzkumem se bude jistě více či méně lišit.