Pozůstatek zdiva
© Luděk Vláčil 09/2016
Pozůstatky nevelkého hradu neznámého jména se nacházejí na západním Slovensku nad údolím říčky Bebravy na vrcholu výrazného kopce zvaného Hrádok asi 1,5 km od obce Čierna Lehota, kterou obklopují lesy Strážovských vrchů. Na místo hradu se nejlépe dostanete z obce Čierna Lehota, u jejíhož severního okraje je rozcestí tří cest. Odtud vede od května 2012 k hrádku "náučný chodník Rohatá skala - Hrádok". Na existenci hradu předem však nic neupozorňuje. Na rozcestí se dáte doleva, přejdete menší louku a pás lesa, za nímž vstoupíte opět na louku, na které se však cesta ztrácí. Zde se dáte doleva k výraznému zalesněnému skalnatému hradnímu vršku, kde již prakticky nelze zabloudit. Z hradu se zachovaly pouze skromné zbytky hradeb a čtyřhranné věže, u nichž je také informační cedule. Je odtud také krásný výhled na okolní vrchy a výchozí obec. V krásné okolní krajině nedaleko hrádku můžete navštívit například Rohatou skálu nebo pramen Bebravy. Horská obec Čierna Lehota je ideálním výchozím místem pro milovníky přírody a turistiky. Na katastrálním území obce se nachází i přírodní památka Stará Bebrava.
Na nejvyšším místě, na jižním okraji trojúhelníkové plošiny, se dochovala část vnitřního zdiva objektu lichoběžníkového půdorysu. Jednalo se zřejmě o hlavní část hradu, kterou byla obytná obranná věž, jejíž největší vnější rozměry činily 6,1 x 6,1 m s tloušťkou zdí téměř 1,5 m. Přístup k věži vedl stoupající stezkou od severovýchodu, kde se patrně nacházela brána dolní obranné hradby, jejíž stopy lemují severní hranu dolní protáhlé terasy. ...V této části bylo vzhledem k terénu jediné možné místo pro hospodářské a provozní stavení. K hradu vedla cesta ze sedla k hřebenu Záhradčie. Přístup chránily dva příkopy vytesané ve skále, které vymezovaly malé předhradí, jejiž obranná konstrukce byla zřejmě ze dřeva a hlíny..
O historii nevelkého hradu na skalnatém kopci zvaném Hrádok nejsou žádné zprávy. Není známo kdy a kým byl založen, ani kdy zanikl. Ves Cherna Lehota (Čierna Lehota) se prvně vzpomíná v roce 1389, kdy ji v rámci panství hradu Uhrovec od krále Zikmunda Lucemburského obdržel velmož Ctibor ze Stibořic. ...V té době zřejmě zdejší hrad již neplnil funkci sídla a centra původního nevelkého zboží, které vzniklo pravděpodobně v důsledku kolonizace údolí horní Bebravy, jímž procházela stezka k Valašské Belé. Majetek se nacházel na území trenčanského rodu Čáků a mohli jím být podělováni příslušníci jejich služebné šlechty. Nedaleko odtud, asi 3 km po proudu Bebravy, u Šípkova se totiž nacházel další věžovitý hrádek. I když chybí historické zprávy, o životě na hradě v 13.-14. století vypovídají nalezené keramické úlomky. Upřesnění může přinést pouze důkladnější archeologický průzkum a možná i hlubší archivní bádání..
|
Přihlášení |
