© Dominik 05/2024
Na nejvyšším místě, na jižním okraji trojúhelníkové plošiny, se dochovala část vnitřního zdiva objektu lichoběžníkového půdorysu. Jednalo se zřejmě o hlavní část hradu, kterou byla obytná obranná věž, jejíž největší vnější rozměry činily 6,1 x 6,1 m s tloušťkou zdí téměř 1,5 m. Přístup k věži vedl stoupající stezkou od severovýchodu, kde se patrně nacházela brána dolní obranné hradby, jejíž stopy lemují severní hranu dolní protáhlé terasy. V této části bylo vzhledem k terénu jediné možné místo pro hospodářské a provozní stavení. K hradu vedla cesta ze sedla k hřebenu Záhradčie. Přístup chránily dva příkopy vytesané ve skále, které vymezovaly malé předhradí, jejiž obranná konstrukce byla zřejmě ze dřeva a hlíny.
O historii nevelkého hradu na skalnatém kopci zvaném Hrádok nejsou žádné zprávy. Není známo kdy a kým byl založen, ani kdy zanikl. Ves Cherna Lehota (Čierna Lehota) se prvně vzpomíná v roce 1389, kdy ji v rámci panství hradu Uhrovec od krále Zikmunda Lucemburského obdržel velmož Ctibor ze Stibořic. V té době zřejmě zdejší hrad již neplnil funkci sídla a centra původního nevelkého zboží, které vzniklo pravděpodobně v důsledku kolonizace údolí horní Bebravy, jímž procházela stezka k Valašské Belé. Majetek se nacházel na území trenčanského rodu Čáků a mohli jím být podělováni příslušníci jejich služebné šlechty. Nedaleko odtud, asi 3 km po proudu Bebravy, u Šípkova se totiž nacházel další věžovitý hrádek. I když chybí historické zprávy, o životě na hradě v 13.-14. století vypovídají nalezené keramické úlomky. Upřesnění může přinést pouze důkladnější archeologický průzkum a možná i hlubší archivní bádání.
|
Přihlášení |
