
Bývalá tvrz, nynější fara, stojí na jihovýchodním okraji obce na skalnatém ostrohu. Je to jednopatrová budova obdélníkového půdorysu, v přízemí klenutá, krytá mansardovou střechou. Tvrz bývala chráněna náspy, příkopy a rybníkem. Při přestavbě tvrze (1762) byl vnitřní příkop před tvrzí zavezen. Vnější příkop vycházející z rybníka v sobě zavíral kostel a ústil do dolejšího rybníka; byl srovnán až v r. 1843. Na jeho existenci se přišlo při budování moderního vodovodu.
Na počátku 15. století koupil Mnich Léva z Mezného a v rodu Mezenských z Mezného se statek udržel až do r. 1539, kdy Oldřich Řezenský z Mezného prodal tvrz Mnich s dvorem a vsí Václavu Krajířovi z Krajku. Od něho koupil r. 1552 mnišský statek, zvětšený o pustou ves Chválkov s dvorem, vsi Drunče a Bořetín, bratři Jan a Linhart Jankovští z Talmberka. Ti však koncem toho roku zemřeli a mnišský statek zdědil Janův syn Bohuslav z Talmerka. Po jeho smrti (1581) zdědila Mnich jeho sestra Magdaléna, provdaná za Petra Malovce z Malovic, za něhož byly tvrz a dvůr, postižené požárem v r. 1583, obnoveny (1588). V majetkovém sporu, který nastal po Petrově smrti, bylo nakonec přiznáno v r. 1589 vlastnické právo na statek dceři Bohuslava z Talmberka Salomeně, provdané za Václava z Říčan. Jeho syn Jan Litvín prodal r. 1602 tvrz s dvorem a pivovarem a vsi Mnich, Bořetín, Rosíčku (u Deštné) a Dívčí Kopy Václavu Lapáčkovi ze Rzavého. Od jeho syna Jindřicha koupili r. 1630 mnišský statek Jan starší Černín z Chudenic a jeho manželka Zuzana, rozená Hortová z Harasova. Noví majitelé sídlili na Radeníně a mnišská tvrz začala pustnout. Když r. 1655 prodával Černínův mladší syn Václav Heřman statek Mnich hraběti Adamu Pavlu Slavatovi z Chlumu a Košumberka, přejímal nový majitel statek Mnich se starým a opuštěným sídlem, dvorem a vesnicemi Mnichem, Bořetínem, a Rosíčkou. Zříceniny tvrze navštívil Bohuslav Balbín za svého působení na jindřichohradeckém gymnáziu (1655–1660). Slavatové připojili Mnich k nedaleké Červené Lhotě. Po smrti Markéty Slavatové (1699) přešlo držení Mnichu na jejího druhého manžela hraběte Arnošta Bedřicha Windischgrätze, od něhož koupil panství Červenou Lhotu (s Mnichem) ve dražbě r. 1755 František Gudenus. Po znovuzřízení fary v Mnichu r. 1762 byla tvrz upravena k tomuto účelu..