© Luděk Vláčil 07/2017
Palúdzka je v současnosti městskou částí Liptovského Mikuláše. Nachází se přímo na východním břehu vodní nádrže Liptovská Mara. Nejvýznamnější památkou je kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) Vranovo. Nedaleko stojí ještě o něco mladší kaštěl, který měl své pojmenování Bocian získat podle toho, že se u něj měli zdržovat čápi (slovensky bociani). Na klasicistní hospodářské budově se čapí hnízo nachází ještě dnes. Kaštěl slouží jako hotel a je možné jej navštívit pouze jako host hotelu. U staré cesty do již neexistujících Čemic stával ještě třetí kaštěl Palúckých. K dalším výrazným stavbám patří kostel sv. Jana Evangelisty, kaple sv. Jana Nepomuckého s kryptou rodu Palúckých a evangelický kostel.
Kaštěl je jednoposchoďová obdélníková bloková budova s mansardovou střechou. Před vstupem je rizalit s přízemní otevřenou arkádou členěný nárožními pilastry a zdobený štukovými ratolestmi kolem oken. Rizalit kryje pozdně barokní cibulová střecha. ...Na zahradní fasádě je plochý, rustikou členěný rizalit, jenž je ve středu zakončen vykrojenou atikou s erby Wolfganga Palugyaya a jeho manželky Johany Pletrichové, nad nimiž je nápis "AUXILIO DEI BONI // ANO 1826". Z dalšího nápisu pod erby je již čitelná pouze část Wolfgangova jména. Vedle kaštěla stojí neméně hodnotná samostatná klasicistní hospodářská budova bývalé sýpky, která má představený portikus a v přízemí slepé arkády..
První známá zmínka o Palúdzce pochází z roku 1282, kde se uvádí jako okrajová část dnes již zatopené vesnice Paludza. Od 13. století vesnici vlastnila šlechtická rodina Palúckých (Palúckovcov, Palugyayovcov, Palugyay, Paluďaiovcov), která po ní získala svůj predikát. ...Rod měl ve vsi opevněné sídlo a časem, při dělení majetku, vznikly pro dědice ještě další. Podle všech zdrojů byl rokokově-klasicistní kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) Bocian vybudován na základech staršího sídla někdy v 2. polovině 18. století, a to zřejmě některým z členů rodu Palúckých. S výše uvedenou datací přestavby však příliš nekoresponduje nápis "AUXILIO DEI BONI // ANO 1826" nad erby Wolfganga Palugyaya a jeho manželky Johany Pletrichové. Mohlo se ale také jednat pouze o další výraznější přestavbu. Rodina Palúckých v té době ve vsi obývala zřejmě celkem tři sídla: Bocian, Vranovo (do r. 1848) a dnes již zaniklý starý kaštěl (v r. 1880 jej od Palúckých odkoupila Liptovská stolica pro účely nemocnice). Z poloviny 19. století pochází i vedle zámku stojící klasicistní budova bývalé sýpky. Další hospodářské budovy byly nahrazeny novodobými přístavbami. Po roce 1945 byl kaštěl upraven a od roku 1985 slouží jako hotel..
|
Přihlášení |
