Liptovský Ján - Szentiványiovské kaštieľe (Svátojánské kúpeľe)
pohled z ulice Kúpeľná
© Luděk Vláčil 07/2022
Liptovský Ján (dříve Liptovský Svätý Ján, Svätý Ján, maďarsky Szentiván) je lázeňskou obcí ležící v okrese Liptovský Mikuláš v ústí Jánské doliny do Liptovské kotliny, pod výběžkem Nízkých Tater. Protéká jí říčka Štiavnica, která se asi 1 km severovýchodně od obce vlévá do Váhu. Jižně od obce se nachází Muzeum miniatur. Liptovský Ján je nejen turistickým centrem, ale má i množství historických staveb. Nejvýznamnější je dominantní gotický římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele. Další sakrální stavbou je evangelický farní kostel augsburského vyznání. V poloze Hrádok se nachází lokalita zaniklého středověkého hrádku a na vrcholu Kameničná bylo výšinné hradisko. Tím však výčet pamětihodností zdaleka nekončí. Liptovský Ján je zcela unikátní počtem drobných šlechtických sídel, a to nejen na území Slovenska, ale i celé střední Evropy. K těmto sídlům patří komplex bývalých Svátojánských koupelí (lázní), tzv. Szentiványiovsky kaštieľ (zámek vyšší a střední šlechty) někdy se však uvádí jako Szentiványiovské kaštieľe a není zcela jasné, zda se původně jednalo pouze o jedno nebo dvě sousedící sídla. Rozsáhlý areál bývalých koupelí (lázní) se nachází v ulici Kúpeľná.
Obdélná budova na severní straně má zaklenutou valenou klenbu a byly zde preparované trofeje z Jánské doliny. Místnosti měly valenou klenbu s lunetami a se štukovaným profilovým oválem ve středu. ...Ve východním traktu jsou místnosti s valenými klenbami a lunetami. Ostatní místnosti mají rovné stropy. Na severní straně je vstupní rizalit. Dlouhá jednopodlažní jižní budova s půdorysem písmene L má chodbu zaklenutou valenou klenbou. Hlavní klasicistní fasáda je členěna polosloupy s volutovou hlavicí, slepými nadokenními arkádami a bočními rizality s tympanony. Na jižní straně byl lázeňský bazén napájený termální vodou, přiváděnou z pramene dřevěným potrubím. Vedle bazénu byly šatny. Ve východní části lázeňské budovy byl krytý vnitřní bazén. Obě budovy mají celkovou plochu cca 1000 m². Budovy obklopuje oplocená zahrada..
Ve 2. polovině 13. století zde existovala osada s kostelem sv. ...Jana Křtitele a nedalekým hrádkem. Podle zasvěcení zdejšího kostela získala svůj název dědina a po ní predikát místní rod Svatojánských (Szentiványi, Svätojánskovci, Svätojánski, ze Swatého Jana, Swathojansky). Za zakladatele rodu je považován Bodó (doložený v letech 1286–1293), otec Štěpána (doložený 1339-1358) a Ladislava (1349). Postupně se rod značně rozrůstal a každý chtěl mít svoje vlastní sídlo. Vlastnili doly na drahé kovy, rozsáhlé lesy a v 16. století již patřili k nejbohatším rodům horního Liptova. Bohumír Svatojánský pozval hlavního stavitele Gilberta z Paříže. Postupně vzniklo podél toku Štiavnice mnoho zámků a zámečků. K těmto sídlům patří komplex bývalých Svátojánských koupelí (lázní), tzv. Szentiványiovsky kaštieľ (zámek vyšší a střední šlechty). Původně renesanční zámek postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) v 17. století. Po roce 1830 se uskutečnila rozsáhlá klasicistní přestavba, kterou dokládá pamětní tabule z roku 1843 na chodbě jižní budovy. Počátky lázeňství se datují až do roku 1919, kdy dal hrabě (gróf) Jozef Szentiványi navrtat vydatnější a teplejší pramen. Nechal rovněž přestavět zámek (nebo dva sousedící zámečky) a hospodářské budovy na lázeňské objekty. Hlavní stavbu při přestavbě v roce 1929 spojili s bývalými maštalemi upravenými pro ubytování. Vznikla tak dlouhá jižní budova na půdorysu písmene L. Komplex patřil Svatojánským až do znárodnění po II. světové válce. Další přestavba byla realizována v roce 1948. Od roku 1950 sloužil jako měšťanská škola. V letech 1957 až 1961 byla v komplexu Svatojánských lázní umístěna národní škola pro slabozraké. Dnes je zde Špeciálna základná škola a materska škola internátna..
|
Přihlášení |
