
Lázeňská obec Liptovský Ján (dříve Svätý Ján, maďarsky Szentiván) leží na severu Slovenska v okrese Liptovský Mikuláš v ústí Jánské doliny do Liptovské kotliny, kolem říčky Štiavnica severně od Nízkých Tater. Nejvýznamnější a nejvýraznější stavbou obce je římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele. Další sakrální stavbou je evangelický farní kostel augsburského vyznání. Jihozápadně od obce se nachází lokalita zaniklého středověkého hrádku. Liptovský Ján je však zcela unikátní počtem drobných šlechtických sídel, a to nejen na území Slovenska, ale i celé střední Evropy. Jedním z nich je tzv. Marcovský kaštieľ - Eduard čp. 2. Zámek stojí v severní části obce v zahradě rozkládající se mezi ulicemi Nová a Starojánska. V současnosti je v něm Hotel Svätojánsky Kaštieľ.
Objekt je situován v parku se zachovanou kaštanovou alejí..
Jana Křtitele a nedalekým hrádkem. Podle zasvěcení zdejšího kostela získala svůj název dědina a po ní predikát místní rod Svatojánských (Szentiványi, Svätojánskovci, Svätojánski, ze Swatého Jana, Swathojansky). Za zakladatele rodu je považován Bodó (doložený v letech 1286–1293) otec Štěpána (doložený 1339-1358) a Ladislava (1349). Postupně se rod značně rozrůstal a každý chtěl mít svoje vlastní sídlo. Vlastnili doly na drahé kovy, rozsáhlé lesy a v 16. století již patřili k nejbohatším rodům horního Liptova. Bohumír Svatojánský pozval hlavního stavitele Gilberta z Paříže. Postupně vzniklo podél toku Štiavnice mnoho zámků a zámečků. Jedním z nich je tzv. Marcovský kaštieľ - Eduard (zámek vyšší a střední šlechty). Zámek postavili pravděpodobně v 16. století příslušníci místního rozvětveného rodu Svatojánských (Szentiványi). Původně mělo sídlo půdorys tvaru kříže. Dne 20. října 1633 zde narodil učenec, filozof, polyhistor a profesor Martin Szentiványi (1633-1705). V 18. a 19. století byl zámek upraven. V 19. a 20. století rod postupně přicházel o majetky, prodával lesy i zámečky. Zřejmě v té době objekt koupila rodina Marcových. Počátkem 20. století byl objekt upraven a před II. světovou válkou sloužil jako hotel. Po válce byl znárodněn. Po restituci byl navrácen původním majitelům. Následně proběhla rekonstrukce, po které opět slouží jako hotel..