Palúdzka

Na fasádě věže je nápis Jánošikovo vezënie. Nad vstupem je kamenná deska s nápisem a erby majitelů. V parčíku před vstupem je socha Juraja Jánošíka. Segmentovým portálem se vstupuje do průjezdu vedoucího na malé nádvoří. Z průchodu odbočuje vlevo schodiště, z jehož podesty vedou vchody do místností. Místnosti mají trámové stropy nebo jsou zaklenuté štukovými renesančními klenbami..

Již někdy na přelomu 15. a 16. století na tomto místě stávalo skromnější opevněné šlechtické sídlo Palúckých - zemanská kúria. V 16. století je ve vsi doloženo hned několik kúrií. V roce 1612 (někdy se uvádí 1622) nechal František Palugy s manželkou Zuzanou Dávidovou přestavět starší sídlo na renesanční kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]). Kaštěl měl původně podobu blokové budovy s nárožní věží. Byl chráněn opevněním s vodním příkopem a padacím mostem. V 17. století došlo k úpravám většiny interiéru. Do dějin se kaštěl zapsal v zimě roku 1713, kdy zde byl před svou popravou vězněn a vyslýchán legendární Slovenský zbojník a lidový hrdina Juraj Jánošík. Díky tomu je kaštěl Vranovo známý také jako Jánošíkovo vězení. V 18. století byl kaštěl barokně upraven. Další velké úpravy proběhly po požáru v 19. století. Při této klasicistní rekonstrukci byl kaštěl snížen o jedno podlaží. V majetku Palúckých byl zřejmě až do roku 1848. Posledními majiteli byla rodina Lackovských (Lackovcov). Po druhé světové válce byl majetek zestátněn. Kaštěl byl archeologicky prozkoumán a v roce 1974 začala rekonstrukce, která trvala do konce 80. let. V roce 1981 zde bylo otevřeno literárně - historické muzeum Janka Kráľa. Expozice dokumentovala život Juraje Jánošíka. V roce 1992 byl kaštěl navrácen v restituci posledním majitelům Lackovským a v roce 1997 se muzeum muselo vystěhovat do náhradních prostor na náměstí. V současnosti je nabízen k prodeji..