Liptovský Hrádok

K hradu bylo dodatečně přistavěno příčné křídlo a do jejich nároží vestavěno venkovní kruhové schodiště. Horizontální střední palácová část je zachována až do výše prvního patra s početnými arkýři, střílnami a druhotně proraženými velkými renesančními okenními otvory. Zachovalejší z obou věží je západní, která takřka jednotnou horizontální rovinu paláce a východní věže převyšuje o celé patro. Kolorit hradu završuje na vyšší věži vlající vlajka města Liptovský Hrádek. Renesanční zámek nijak zvláště architektonicky nevyniká. Nároží zámku jsou zvýrazněny mohutnými opěrnými pilíři. Dvůr obíhá arkádová chodba..

Písemně doložen je poprvé k roku 1314, kdy byl majetkem krále, který jej propůjčoval svým přívržencům v léno. V roce 1433 padl do rukou husitů. Hrad často měnil své majitele. Mezi jeho majiteli se v průběhu 15. a 16. století vystřídali Pongrácovci, Štěpán Zápolský, syn krále Matyáše Jan Korvín, Imrich a Štěpán Zápolští, krátkou dobu také štěpánova vdova kněžna Hedvika Těšínská, Jan Zápolský či rod Thurzů. Bohužel ani v 17. století hrad nezískal dlouhodobějšího majitele. V letech 1600 – 1603 byl dolní hrad přestavěn na renesanční zámek. Nejvýznamnější úlohu sehrál hrad v době stavovského povstání ve století 17. Císařští generálové z Liptovského Hrádku udělali významnou proti rákócziovskou pevnost. Hrad byl chráněn novým vnějším opevněním a nově vybudovaným systémem valů a bašt na okolních kopcích z nichž některé se dochovaly dodnes (např. na Hradnej hore). V roce 1709 odolalo císařské vojsko velkému útoku povstalců, který za cenu silného poškození hradu odvrátili. V roce 1703 se hrad stal majetkem knížete Jana z Lichtenštejna. Od roku 1762 se Liptovský Hrádek stává střediskem Likavsko – hrádeckého panství. Na hradě se soustředila administrativa podniků lesního hospodářství, hutnictví, železářství i lesního úřadu, jejichž existence způsobila formování první souvislejší zástavby širšího okolí ve 2. polovině 18. a 19. století. Nešťastným pro hrad byl rok 1803, kdy kompletně vyhořel a obnoven byl pouze zámek, kdežto horní středověký hrad byl ponechán svému osudu. V roce 1930 byl horní hrad částečně zabezpečen před zřícením. V minulosti sloužily budovy zámku jako vlastivědné muzeum. V současnosti je celý areál nepřístupný a chátrá. Národopisné muzeum Liptova bylo přestěhováno a hrad i se zámkem zakoupila paní Dagmar Machová. Ta se snaží areál zrekonstruovat tak, aby byly zachovány veškeré původní malby stejně jako ostatní původní součásti interiéru, a aby měl hrad důstojnější kulturní využití. V současnosti funguje v první bráně malý hradní pension. Běžný návštěvník může prozatím obdivovat hrad a zámek pouze zvenčí..