© Dominik 04/2025
Turisticky přitažlivý je i blízký osamělý hradní suk vystupující z jezírka před hradem, na jehož vrcholu se nachází malá kaplička a dále výrazné skalisko s vyhlídkou a dominujícím uherským dvouramenným křížem na vrcholu, na nějž vede chodník.
Nejstarší jádro hradu tvoří zřícenina hradního paláce sevřeného mezi dvě obytné věže na jeho kratších osách (menší verze českého Kašperku či Radyně). Na východě je věž zakončená půlelipsovitě a na západě tvaru čtvrtkružnice. K hradu bylo dodatečně přistavěno příčné křídlo a do jejich nároží vestavěno venkovní kruhové schodiště. Horizontální střední palácová část je zachována až do výše prvního patra s početnými arkýři, střílnami a druhotně proraženými velkými renesančními okenními otvory. Zachovalejší z obou věží je západní, která takřka jednotnou horizontální rovinu paláce a východní věže převyšuje o celé patro. Kolorit hradu završuje na vyšší věži vlající vlajka města Liptovský Hrádek. Renesanční zámek nijak zvláště architektonicky nevyniká. Nároží zámku jsou zvýrazněny mohutnými opěrnými pilíři. Dvůr obíhá arkádová chodba.
Hrad vznikl po roce 1312 okolo starší strážní věže na vystupujícím skalisku, aby ochraňoval důležitou povážskou cestu. Vnikl jako kamenný gotický vodní hrad na osamělém skalisku, vystupujícím několik málo metrů od řeky Belé, oddělený od okolního terénu okružním vodním příkopem. Dodnes se část příkopu kolem jižní strany hradu zachoval v podobě okrasného jezírka. Písemně doložen je poprvé k roku 1314, kdy byl majetkem krále, který jej propůjčoval svým přívržencům v léno. V roce 1433 padl do rukou husitů. Hrad často měnil své majitele. Mezi jeho majiteli se v průběhu 15. a 16. století vystřídali Pongrácovci, Štěpán Zápolský, syn krále Matyáše Jan Korvín, Imrich a Štěpán Zápolští, krátkou dobu také štěpánova vdova kněžna Hedvika Těšínská, Jan Zápolský či rod Thurzů. Bohužel ani v 17. století hrad nezískal dlouhodobějšího majitele. V letech 1600 – 1603 byl dolní hrad přestavěn na renesanční zámek. Nejvýznamnější úlohu sehrál hrad v době… číst dále
|
Přihlášení |
