© Luděk Vláčil 07/2022
Slovenská lázeňská obec Liptovský Ján (dříve Liptovský Svätý Ján, Svätý Ján, maďarsky Szentiván) leží v okrese Liptovský Mikuláš v ústí Jánské doliny do Liptovské kotliny, pod výběžkem Nízkých Tater. Protéká jí říčka Štiavnica, která se asi 1 km severovýchodně od obce vlévá do Váhu. Jižně od obce se nachází Muzeum miniatur. Liptovský Ján je nejen turistickým centrem, ale má i množství historických staveb. Nejvýznamnější je dominantní gotický římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele. Mše svaté se zde slouží denně. Další sakrální stavbou je evangelický kostel augsburského vyznání. V poloze Hrádok se nachází lokalita zaniklého středověkého hrádku a na vrcholu Kameničná bylo výšinné hradisko. Tím však výčet pamětihodností zdaleka nekončí. Liptovský Ján je zcela unikátní počtem drobných šlechtických sídel, a to nejen na území Slovenska, ale i celé střední Evropy. Jedním z nich je tzv. Pištovský-Lubovský kaštieľ (zámek vyšší a střední šlechty) čp. 90. Zámek stojí mezi ulicemi Nová a Starojánska. Z původní velké zahrady zůstalo pouhé torzo, většina je zastavěna novou zástavbou.
Zámek je jednopodlažní stavba postavená na půdorysu písmene U a patří k největším v obci. Stavba je dlouhá 36 metrů a široká 16 metrů. ...V interiérech jsou renesanční klenby. Průčelí opatřené středním mělkým rizalitem je obráceno do ulice. Objekt je obehnán vysokým soklem. Pod střechou se dochovala profilovaná římsa. Nároží objektu byla zkosena a zaoblena, doplněna hlavicí a patkou. Vstup je ze západní strany, kde se vcházelo do dnes již zaniklé francouzské zahrady..
Ve 2. polovině 13. století zde existovala osada s románským kostelem sv. ...Jana Křtitele a nedalekým hrádkem. Podle zasvěcení zdejšího kostela získala svůj název dědina a po ní predikát místní rod Svatojánských (Szentiványi, Svätojánskovci, Svätojánski, ze Swatého Jana, Swathojansky). Za zakladatele rodu je považován Bodó (doložený v letech 1286–1293), otec Štěpána (doložený 1339-1358) a Ladislava (1349). Postupně se rod značně rozrůstal a každý chtěl mít svoje vlastní sídlo. Vlastnili doly na drahé kovy, rozsáhlé lesy a v 16. století již patřili k nejbohatším rodům horního Liptova. Bohumír Svatojánský pozval hlavního stavitele Gilberta z Paříže. Postupně vzniklo podél toku Štiavnice mnoho zámků a zámečků. Jedním z nich je tzv. Rutkajovský kaštieľ (zámek vyšší a střední šlechty). Renesanční zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) někdy v 17. století. V první třetině 19. století prošel přestavbou a v roce 1855 byl přizpůsoben k bydlení. Byl původně obklopen sadem a zahradou. V 19. a 20. století rod postupně přicházel o majetky, prodával lesy i zámečky. Zřejmě v té době objekt získala rodina Pištovských a následně Lubovských. Objekt je obýván..
|
Přihlášení |
