
Slovenská lázeňská obec Liptovský Ján (dříve Liptovský Svätý Ján, Svätý Ján, maďarsky Szentiván) leží v okrese Liptovský Mikuláš v ústí Jánské doliny do Liptovské kotliny, pod výběžkem Nízkých Tater. Protéká jí říčka Štiavnica, která se asi 1 km severovýchodně od obce vlévá do Váhu. Liptovský Ján je nejen turistickým centrem ale má i množství historických staveb. Nejvýznamnější je dominantní gotický římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele. Mše svaté se zde slouží denně. Další sakrální stavbou je evangelický kostel augsburského vyznání. V poloze Hrádok se nachází lokalita zaniklého středověkého hrádku a na vrcholu Kameničná bylo výšinné hradisko. Tím však výčet pamětihodností zdaleka nekončí. Liptovský Ján je zcela unikátní počtem drobných šlechtických sídel, a to nejen na území Slovenska, ale i celé střední Evropy. Jedním z nich je tzv. Marcovský kaštieľ (zámek vyšší a střední šlechty) čp. 22. Zámek stojí v severní části obce ve velké zahradě rozkládající se mezi ulicemi Nová a Starojánska. V současnosti je nevyužitý, chátrá a zarůstá. Jižně od obce se nachází Muzeum miniatur.
Čelní fasáda je obrácena k východu. Dříve se v zámku nacházeli klenuté stropy. Stavba patřící k největším sídlům v obci je obklopena rozsáhlou původně francouzskou zahradou..
Za zakladatele rodu je považován Bodó (doložený v letech 1286–1293). Postupně se rod značně rozrůstal a každý chtěl mít svoje vlastní sídlo. Vlastnili doly na drahé kovy, rozsáhlé lesy a v 16. století již patřili k nejbohatším rodům horního Liptova. Bohumír Svatojánský pozval hlavního stavitele Gilberta z Paříže. Postupně vzniklo podél toku Štiavnice mnoho zámků a zámečků. Jedním z nich je tzv. Marcovský kaštieľ (zámek vyšší a střední šlechty). Zámek postavili zřejmě v 17. století příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi). Dne 31. října 1815 v tomto sídle narodil maďarský politik, právník, liptovský župan a poslanec Martin Szentiványi (1815-1895). Později objekt koupila rodina Marcových. V současnosti je zámek zarostlý a chátrá..