
Liptovský Ján (dříve Liptovský Svätý Ján, Svätý Ján, maďarsky Szentiván) je lázeňskou obcí ležící v okrese Liptovský Mikuláš v ústí Jánské doliny do Liptovské kotliny, pod výběžkem Nízkých Tater. Protéká jí říčka Štiavnica. Jižně od obce se nachází Muzeum miniatur. Liptovský Ján je nejen turistickým centrem, ale má i množství historických staveb. Nejvýznamnější je dominantní gotický římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele. Další sakrální stavbou je evangelický farní kostel augsburského vyznání. V poloze Hrádok se nachází lokalita zaniklého středověkého hrádku a na vrcholu Kameničná bylo výšinné hradisko. Liptovský Ján je zcela unikátní počtem drobných šlechtických sídel. Jedním z nich je Tomášovský kaštieľ (zámek vyšší a střední šlechty) č. 70 stojící v ulici Starojánska mezi zámky Nyáryů a Rutkajů.
Jana Křtitele. Podle jeho patrocinia získala svůj název dědina a po ní predikát místní rod Svatojánských (Szentiványi, Svätojánskovci, Svätojánski, ze Swatého Jana, Swathojansky). Za zakladatele rodu je považován Bodó (doložený v letech 1286–1293), otec Štěpána (doložený 1339-1358) a Ladislava (1349). Postupně se rod značně rozrůstal a každý chtěl mít svoje vlastní sídlo. Značný zisk jim plynul z dolů na drahé kovy a rozsáhlých lesů. V 16. století již patřili k nejbohatším rodům horního Liptova. Bohumír Svatojánský pozval stavitele Gilberta z Paříže. Postupně vzniklo podél toku Štiavnice mnoho zámků a zámečků. Jedním z nich je tzv. Tomášovský kaštieľ (zámek vyšší a střední šlechty). Renesanční zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) na konci 16. století. Kolem roku 1738 došlo k barokním úpravám, což dokládá datování uvedené na komíně. Objekt původně obklopoval sad a zahrada. Ve 20. století došlo k úpravám. V letech 2002-2004 byla stavba rekonstruována a upravena na penzion U Rudolfa. Stavba má půdorys ve tvaru "L". V interiéru se nachází vstupní síň s klenbami, z níž vede schodiště do dalších místností..