Východ z jeskyně
© Luděk Vláčil 07/2017
Demänovská ledová jeskyně je součástí Demänovského jeskynního systému nacházejícího se v Demänovské dolině na severní straně Nízkých Tater. Kromě této jeskyně je veřejnosti přístupná ještě Demänovská jeskyně svobody. Z celkové délky 1900 m je veřejnosti zpřístupněných 680 m chodeb. Nejzajímavější částí jeskyně jsou trvale zaledněné dolní prostory, od nichž dostala i svůj název. Jeskyně je otevřena od 15. května. Nejvíce ledu je zde právě na jaře a postupně jej ubývá. Koncem srpna ledu již moc nebývá. V zimních měsících je jeskyně kvůli hnízdění netopírů uzavřena.
K jeskyni se dostanete po 10 km cestou z Liptovského Mikuláše směrem do Jasné. Parkoviště se nachází v údolí pod jeskyní po levé straně silnice. Výstup ke vchodu trvá z parkoviště asi 20 minut. Vstup do jeskyně je zpoplatněn. Platí se 8 € za dospělého 4 € za děti od 6 do 15 let. Za fotografování a natáčení se platí 10 € a zadarmo není ani parkovné.
Jeskyni vyhloubila voda potoka Demänovky v guttensteinských vápencích ze středního triasu. V období pleistocénu, jak dokládají nálezy, byla jeskyně hojně obývána jeskynními medvědy. ...Led se v jeskyni začal tvořit poměřně nedávno, přibližně před 400–500 lety. První písemná zmínka o jeskyni, v této oblasti, pochází z listiny ostrihomské kapituly z roku 1299. Tato zmínka se však nemusí vztahovat přímo k ledové jeskyni. První prokazatelná zmínka je z roku 1672, kdy se píše o jeskyni s kostrami "draků" u Liptovského Mikuláše. V dřívějších dobách totiž lidé kosti jeskynních medvědů považovali za dračí kosti. Tak vznikly i středověké legendy o dracích obývajících jeskyně, které po nich pojmenovávali a Dračí jeskyně se dříve říkalo také této. Jeskyni v roce 1719 poprvé podrobněji prozkoumal a popsal Juraj Buchholtz ml., který vyhotovil i její první podélný průřez s vyznačením všech zaledněných a krápníkových částí. Od té doby ji začali navštěvovat různí učenci z celého světa. Širší veřejnosti byla jeskyně zpřístupněna v 80. letech 19. století zásluhou Liptovského odboru Karpatského spolku v Liptovském Mikuláši. Svítilo se zde smolnými pochodněmi, svíčkami a petrolejovými lampami. V roce 1924, po spřístupnění Demänovské jeskyně svobody, zájem o Ledovou jeskyni poklesl. Po elektrifikaci a vybudování dřevěných schodů a chodníků byla v roce 1952 znovu otevřena a stala se opět hojně navštěvovanou.
|
Přihlášení |
