Zámek (kaštieľ) Vlachy
© Luděk Vláčil 07/2017
Slovenská obec Vlachy se nachází v turisticky atraktivní krajině mezi vodními nádržemi Bešeňová a Liptovská Mara v blízkosti Nízkých Tater. Velmi zajímavým místem je rozlehlý archeopark Havránok. Nedaleko je pozůstatek kostela Panny Marie z Liptovské Mary, termální parky v Bešeňové a Tatralandia. Nejvýznamnější památkou stojící přímo v obci je renesanční kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) z 16. stol. Zámek je bohužel bez využití a chátrá.
Zámek je dvoupodlažní obdélníková budova postavená z lomového kamene s mansardovou střechou krytou eternitem. Na nároží je jedna kruhová věž s cibulovou střechou krytou šindelem. V místnostech jsou renesanční a barokní klenby. ...Některé jsou zdobeny štukovými obrazci. Vedle stojí sýpka..
Poprvé se vesnice vzpomíná v listině krále Bély IV. z roku 1262, kterou daroval Janu, zvanému Gallicus (Francouzký), území západním směrem od Vlach. Ján Gallicus se postupně stal vlastníkem celého tohoto území. ...Jeho potomci, žijící ve vsi, používali v predikátu původně maďarský název „Olozi“. Později, v 16. století, používali slovenský přídomek Vlašský (česky Vlaští). Tento zemanský rod si zřejmě ve vsi nedaleko Váhu nechal postavit své rodové sídlo (kúrii [skromnější sídlo nižší šlechty na Slovensku {zámek, případně tvrz}]). Král Maximilián I. listinou ze dne 25. února 1576 Vlachy spolu s dalším majetkem dědičně daroval Kryštofu Kubínimu (1502-1586) z Vyšného Kubína. Kubínové (Kubíni, Kubínyi) v 16. století patrně starší sídlo přestavěli na opevněný renesanční kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]). Okolo stávaly původně hospodářské budovy, které v případě ohrožení sloužily jako obranný systém a opevnění. Areál byl patrně chráněn také vodním příkopem. V 17. století byl zámek rozšířen a v 18. století upraven. Kolem zámku se dříve rozkládala i okrasná zahrada. Celý areál byl obehnán kamenno-dřevěným plotem s barokními vstupními branami. Později jej vlastnil maďarský rod Lónayay (Lóňai). V roce 1899 zámek získali Bohušové (Bohušovci, Bohuss, Bohus nebo Bohusch), kterým patřil až do II. světové války. V letech 1957-1958 proběhla rekonstrukce, po níž zámek sloužil jako škola. Později byl využíván jako místní národní výbor a sídlo místní tělovýchovy. Od 90. let 20. století je v soukromém vlastnictví a chátrá. Plán majitele na využití pro turistické účely nevyšel a v současnosti je nabízen k prodeji. Z hospodářských objektů kolem zámku se dodnes zachovala jen sýpka..
|
Přihlášení |
