© Luděk Vláčil 07/2022
Slovenská obec Liptovský Ján (dříve Svätý Ján, maďarsky Szentiván) leží v okrese Liptovský Mikuláš v ústí Jánské doliny do Liptovské kotliny, pod výběžkem Nízkých Tater. Protéká jí říčka Štiavnica, která se asi 1 km severovýchodně od obce vlévá do Váhu. Liptovský Ján má množství historických staveb. Nejvýznamnější je dominantní gotický římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele. Mše svaté se zde slouží denně. Další sakrální stavbou je evangelický kostel augsburského vyznání. V poloze Hrádok se nachází lokalita zaniklého středověkého hrádku. Tím však výčet pamětihodností zdaleka nekončí. Liptovský Ján je zcela unikátní počtem drobných šlechtických sídel typu kaštieľ a kúria.
Chrám je gotickou jednolodní stavbou s polygonálním presbytářem, západní věží a severní sakristií. Areál je ohrazen původně obrannou zdí se zvonicí. ...Hlavním vstupem do kostela je dodnes pozdně románský portál z doby kolem r. 1280 situovaný v severní straně lodi. Jeho méně obvyklé umístění odpovídá poloze kostela na jižním okraji obce. Kostel se může pochlubit zbytkem nejstaršího zachovaného krovu na území Slovenska, který se datuje do let 1291-1292. Současný krov nad lodí pochází z let 1467-1468 a krov nad svatyní pochází z let 1517-1518. V malé věžičce je zavěšen starobylý zvon z roku 1576. Presbyterium je zaklenuto křížovou žebrovou klenbou z doby kolem roku 1380. Z gotického vybavení se zachovala kamenná křtitelnice a goticko-renesanční boční oltář Ukřižování. Z druhé poloviny 15. století pochází socha Madony, která dnes tvoří součást bočního barokního oltáře z konce 17. století. Do severní stěny lodi je z vnitřní strany zazděn náhrobní kámen rodu Szentiványi (Svatojánských) z první poloviny 16. století. Historicky hodnotné jsou varhany od Martinuse Zorkofského z r. 1721..
První zmínka o lokalitě pochází z roku 1263. Již ve 2. polovině 13. století zde existoval hrádek a pozdně románský kostel. ...Z té doby se v kostele zachoval severní portál. Podle zasvěcení chrámu sv. Janu Křtiteli dostala dědina své jméno a po ní predikát místní zemanský rod Svatojánských. První písemný doklad o názvu vsi pochází z roku 1327, kdy se vzpomíná také kostel. Ve druhé polovině 14. století byl farní chrám rozsáhle přestavěn v gotickém slohu, což dokládá i žebrová křížová klenba polygonálního presbytáře. V dalších staletích došlo k rozšíření lodi jižním směrem. V neklidném 17. století byl chám obehnán kamennou zdí, jejíž součástí je i zvonice. Ohrazení uzavíralo hřbitov a současně mohla sloužit jako ochrana v době válečného nebezpečí. Současnou podobu kostel získal v roce 1808, kdy byla k západnímu průčelí přistavěna vysoká dominantní věž. V roce 1971 probíhal archeologický výzkum, který pomohl objasnit počátky stavby. V minulém desetiletí byl zrestaurován hlavní oltář. Poslední rekonstrukce doprovázená archeologickým výzkumem probíhala v letech 2020-2022. Výzkum odhalily zbytky nástěnných maleb ze 14. století, jako malba sv. Jiří s drakem. Našlo se také pastoforium a pruty z původních oken..
|
Přihlášení |
