Grófsky kaštieľ
domělá podoba zámku na přelomu 19. a 20. stol.
© Luděk Vláčil 12/2022
Liptovský Ján (dříve Liptovský Svätý Ján, Svätý Ján, maďarsky Szentiván) je lázeňskou obcí ležící v okrese Liptovský Mikuláš v ústí Jánské doliny do Liptovské kotliny, pod výběžkem Nízkých Tater. Protéká jí říčka Štiavnica, která se asi 1 km severovýchodně od obce vlévá do Váhu. Jižně od obce se nachází Muzeum miniatur. Liptovský Ján je nejen turistickým centrem, ale má i množství historických staveb. Nejvýznamnější je dominantní gotický římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele. Další sakrální stavbou je evangelický farní kostel augsburského vyznání. V poloze Hrádok se nachází lokalita zaniklého středověkého hrádku a na vrcholu Kameničná bylo výšinné hradisko. Tím však výčet pamětihodností zdaleka nekončí. Liptovský Ján je zcela unikátní počtem drobných šlechtických sídel, a to nejen na území Slovenska, ale i celé střední Evropy. Jedním z dnes již zaniklých je tzv. Grófsky kaštieľ (zámek vyšší a střední šlechty).
Ve druhé polovině 13. století zdejší pozemky získal Bohumír za zásluhy svého otce Vavřince v boji proti Tatarům. Bohumír před smrtí majetky rozdělil mezi své syny (Bodó, Mikuláš, Ján, Vavřinec, Dionýz a Bohumír II.). ...V té době zde již existovala osada s kostelem sv. Jana Křtitele a nedalekým hrádkem. Podle zasvěcení zdejšího kostela získala svůj název dědina a po ní predikát místní rod Svatojánských (Szentiványi, Svätojánskovci, Svätojánski, ze Swatého Jana, Swathojansky). Za zakladatele rodu je považován Bohumírův syn Bodó (doložený v letech 1286–1293), otec Štěpána (doložený 1339-1358) a Ladislava (1349). Postupně se rod, jehož hlavní centrum bylo právě ve Svatém Janu, značně rozrůstal a každý chtěl mít svoje vlastní sídlo. Vlastnili doly na drahé kovy, rozsáhlé lesy a v 16. století již patřili k nejbohatším rodům horního Liptova. Bohumír Svatojánský pozval hlavního stavitele Gilberta z Paříže. Postupně vzniklo podél toku Štiavnice mnoho zámků a zámečků. Jedním z nich byl i tzv. Grófsky (knížecí) kaštieľ (honosnější zámek vyšší a střední šlechty). I když se jednalo pravděpodobně o největší sídlo ve Svatém Janu, nejsou o něm téměř žádní informace. Zámek jistě postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi). K založení stavby snad došlo stejně jakou u většiny zdejších sídel v 16.-17. století. Grófsky kaštieľ ze všech stran obtékaly vodní toky říčky Štiavnica vytvářející ostrov. Zámek obklopovala zahrada. Označení „Grófsky“ (knížecí) naznačuje, že se jednalo o hlavní sídlo rodu Svatojánských, kterým zřejmě patřil až do 20. století. V roce 1929 byl zámek zbořen. Dodnes se zachovala fotografie zachycující zámek již ve velmi špatném stavu nebo částečně rozebraný. Ve Svätojánskem muzeu umístěném v podzemí zámku Eugena Szentiványiho je miniaturní model zobrazující zámek jako čtyřkřídlý objekt sahající do výšky střech dvoupodlažních nárožních věží. Vchod byl zřejmě v jižním křídle. Dnes je na místě zámku nová zástavba rodinných domů..
|
Přihlášení |
