Zámek byl vybudován v 17. století místním rodem Svatojánských (Szentiványi). V 18. století přestavěn. Na přelomu 18. a 19. století byly z východu a západu přistavěny barokní vstupy. V letech 2006-2007 byl chátrající objekt opraven soukromým vlastníkem. Areál doplňuje maštal a sýpka.
© Luděk Vláčil 07/2022
Severoslovenská obec Liptovský Ján (dříve Svätý Ján, maďarsky Szentiván) leží v okrese Liptovský Mikuláš v ústí Jánské doliny do Liptovské kotliny, pod výběžkem Nízkých Tater. Protéká jí říčka Štiavnica, která se asi 1 km severovýchodně od obce vlévá do Váhu. Liptovský Ján má množství historických staveb. Nejvýznamnější je římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele. Další sakrální stavbou je evangelický farní kostel augsburského vyznání. V poloze Hrádok se nachází lokalita zaniklého středověkého hradu. Tím však výčet pamětihodností zdaleka nekončí. Liptovský Ján je zcela unikátní počtem drobných šlechtických sídel nejen na území Slovenska, ale i celé střední Evropy. Jedním z nich je tzv. Gáborovský kaštieľ (šlechtické sídlo na Slovensku, u nás označované jako zámek či zámeček [popřípadě tvrz] - přesněji honosnější zámek vyšší a střední šlechty). Barokně-klasicistní zámek čp. 109 naleznete v ulici Jána Kalinčiaka. Areál doplňuje maštal a sýpka. Na protější straně ulice se nacházel další, dnes již neexistující zámek.
Luděk Vláčil, 20.12. 2022
popis
Zámek je podsklepená jednopodlažní obdélníková stavba s barokními vstupy ze západní a východní strany. Ze severní strany vystupuje mělký střední rizalit. Fasády jsou klasicistní. Sklepy mají valené klenby. V severní části přízemí jsou klenby se segmentovými lunetami. Chodba je překlenutá klenbou.
Luděk Vláčil, 21.12. 2022
publikace Sprievodca po Liptovskom Jáne a Jánskej doline, Ján Hlavienka a Ján Ondráš, 2008 a další
historie
Již ve 2. polovině 13. století zde existovala osada s kostelem a nedalekým hrádkem. Podle zasvěcení kostela sv. Jana Křtitele získala svůj název dědina a po ní predikát místní rod Svatojánských (Szentiványi, Svätojánskovci, Svätojánski, ze Swatého Jana, Swathojansky). Za zakladatele rodu se obecně považuje Bodó (doložený v letech 1286–1293) otec Štěpána (doložený 1339-1358) a Ladislava (1349). Postupně se bohatý rod vlastnící doly na zlato značně rozrůstal a každý chtěl mít svoje vlastní sídlo. Cestovali po světě a tam viděli, jak žije šlechta na Západě. Bohumír Svatojánský pozval hlavního stavitele Gilberta z Paříže. Na základě jeho plánů vniklo postupně v řadě podél toku Štiavnice několik zámečků. Tzv. Gáborovský kaštieľ (honosnější zámek vyšší a střední šlechty) byl vybudován v 17. století rodem Svatojánských. V 18. století byl zámek přestavěn. Na přelomu 18. a 19. století byly z východní a západní strany…
číst dále
Luděk Vláčil, 17.12. 2022
https://cestovanie.sme.sk, publikace Sprievodca po Liptovskom Jáne a Jánskej doline, Ján Hlavienka a Ján Ondráš, 2008 a další
