
Kostel je orientovaná, zděná, jednolodní stavba s věží a dvoulodním obdélným kněžištěm. Vnější fasády jsou znehodnoceny strohou břízolitovou omítkou. Interiér je zaklenutý valenou klenbou s lunetami. Zachovala se barokní a rokoková výzdoba a plastiky z doby kolem roku 1720. Kostel obklopuje hřbitov ohrazený kamennou zdí, v níž jsou zazděny čtyři kamenné smírčí kříže. Severovýchodně od kostela stojí fara a bývalé sídlo jindřichovských opatů.
Ves je v písemných pramenech prvně zmiňovaná Léta Páně 1221. V roce 1228 daruje kníže Jindřich I. Bradatý, manžel svaté Hedviky Slezské, ves nově založenému cisterciáckému klášteru v Jindřichově (polsky Henryków). Nedlouho poté je oblast vsi osídlena německými kolonisty a roku 1254 je doložen místní název „Schonenwalde“. Farní kostel sv. Vavřince je prvně zmiňován v roce 1283. Od roku 1331 patřila ves Schönwalde k nově založenému Minsterberskému knížectví, jež v roce 1336 dobyl moravský markrabě a budoucí český král Karel IV. V 90. letech 16. století nebo na počátku 17. století vznikl severovýchodně od areálu farního kostela zámek sloužící jako letní sídlo opata cisterciáckého kláštera. V roce 1682 došlo k přestavbě chrámu a roku 1734 byl rozšířen o sakristii. Po první slezské válce připadlo Schönwalde, stejně jako téměř celé Slezsko, v roce 1742 Prusku. Roku 1795 byl kostel rekonstruován. Cistercíákům majetky… číst dále