Pohled ze Senftenbergu (I) na ostrožnu hradu Senftenberg II.
© Pavel Semple 09/2021
Hrad stál na úzké ostrožně, mohl mít délku kolem 250 m. S výjimkou severovýchodní šíjové strany byla ostrožna dobře chráněna meandrem řeky Kremže a strmými svahy. Na zranitelné severovýchodní straně na ostrožnu navazuje strmě stoupající terénní hřbet levobřežního svahu údolí, na kterém stojí zřícenina mladšího kamenného hradu Senftenberg (I). Severní svah ostrožny je zalesněn, v jižním svahu jsou terasy pustých vinic. Pozůstatky hradu byly objeveny teprve v nedávné době. Byly zaznamenány čtyři šíjové příkopy. Celá dispozice mohla být trojdílná. Jihozápadní pahorek, patrně jádro hradu, má rozměry přibližne 56 x 14 m. Střední pahorek u fary, patrně druhé předhradí, má rozměry přibližně 30 x 12 m. Severovýchodní pahorek, patrně první předhradí, zaujímá farní kostel sv. Ondřeje. Pahorek s kostelem je na východní straně oddělen od hradního kopce Senftenbergu (I) hlubokým, ve skále vylámaným příkopem. Ten mohl být prvním čelním příkopem Senftenbergu II. Dnes… číst dále
Nalezená keramika datuje existenci hradu do 11. a 12. století. Může se k němu vztahovat jediná sporná zmínka z období 1120-1130. Pod hradem vznikla první osada. Na přelomu 12. a 13. století byl v předhradí postaven dnešní farní kostel sv. Ondřeje. Hrad tou dobou již dosluhoval. Senftenberg je poprvé zmiňován v přídomku Rüdigera ze Senftenbergu v roce 1197. Rüdiger již ale mohl sídlit na novém hradě nad údolím. Starý hrad Senftenberg II. zpustl a časem se na jeho existenci zapomnělo. Teprve nedávno objevili jeho pozůstatky A. a O. Fries.
|
Přihlášení |
