
Dřevěný kostel byl postaven ve druhé polovině 15. století náhradou za starší svatyni. Během pěti století své existence nebyl nijak závažněji poškozen, dokonce ani jednou nevyhořel. Konstrukce jsou tedy z větší části původní, ke změnám docházelo především ve výzdobě interiérů, která je směsí gotických a barokních prvků. Roku 2003 byl spolu s dalšími dřevěnými kostely Malopolska zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Pozdně gotická polychromie zdobí nejen stěny a strop, ale i některé další předměty. Mezi 77 ornamentálními i figurálními motivy vyvedenými v 31 barvách vynikají jagellonská orlice a scéna lovu na jelena. Nejstarším prvkem byl pozdně románský obraz sv. Kateřiny a Anežky asi z r. 1280 náhodně objevený r. 1949 (originál je v muzeu v Krakově, v Debně pouze kopie). Hlavní oltář je zdoben cenným deskovým triptychem z počátku 16. století, jehož motivy jsou Matka Boží s dítětem, sv. Michal Archanděl a sv. Kateřina. Oba boční oltáře jsou raně barokní, na severním z nich z roku 1651 je skříňka s dřevořezbami z první čtvrtiny 15. století (Matka Boží s dítětem, sv. Kateřiny, Barbory, Cecilie a Doroty). Z 15. století pochází také dřevěné malované tabernakulum na severní stěně a monstrance ve tvaru věžičky. Krucifix zdobící vítězný oblouk je datován cca do r. 1380. Kostel je obkroužen dřevěným plotem se stříškou, v takto vymezeném prostoru jsou rozmístěny lidové řezby Józefa Janose..