Rehberg

Nevelké stísněné jádro hradu o rozměrech 35x20 m zaujímá vrchol skalního suku ve střední části ostrožny. Na opyši pod jádrem hradu je prostornější dolní předhradí s kostelem svatého Jana Křtitele. Kostel stojí na okraji skalní stěny a dominuje Rehbergu. V severozápadním svahu ostrožny jsou nad jádrem hradu pozůstatky horního předhradí, na které navazují výše položené terasovité sady. Pro účely sadů byl zasypán příkop před hradem. Oválné jádro hradu má na zranitelné severní straně mírně lichoběžnou věž, která je břitem otočená proti stoupající ostrožně. Chránila tak jádro hradu proti zranitelné severní straně. Věž měla původně sílu zdí pouhých 1,10 -1,40 m a délku stran okolo 7 m. Spolu s částmi obvodové hradby jádra hradu pochází ze 12. století. Ve 14. nebo 15. století byla zpevněna třemi rohovými pilíři a v 16. století byly obě její severní zdi zvenčí zesíleny. Kulisová segmentová branka je na jižní straně nad dolním předhradím. Opevnění východně od branky umožňovalo flankování vstupu. Před brankou bylo malé předbraní s padacím můstkem. Předbraní a k němu vedoucí zděné schodiště mají základy u paty skalního suku hradního jádra. Schodiště stoupá z dolního předhradí při jižní stěně suku. Padací můstek přepažoval mezeru mezi schodištěm a předbraním, dnes je na jeho místě ocelový můstek. Sráz pod můstkem odpovídá plné výšce skalního suku. Branka může být uzavřená mříží, v tom případě můžeme dovnitř jen nahlédnout. Napravo stál na východní straně původní palác ze 12. století. Nalevo stál mladší palác ze 14. a 15. století. Mezi nimi byl stísněný dvorek. Pozůstatky jsou dnes většinou jen na úrovni přízemí, věž je dvoupatrová. Protáhlé dolní předhradí chránila na okraji kolmých skalních stěn obvodová hradba. Hlavní kulisová brána s půlkruhovým nadpražím je v západním úseku hradby, která se zde v pravém úhlu lomí k jádru hradu. Přístupová cesta stoupá k bráně od západu z bočního údolí potoka Frauenbachtal. Nad cestou stojí na skále ve svahu ostrožny zastřešená obranná válcová věž, která je hradbou napojená na horní předhradí. Dolní předhradí je průchozí, druhá brána je na severní straně. Vede na terasu pod východní stranou hradního jádra, kde mohla být v novověku zámecká zahrada. Nad touto bránou je otevřená zděná terasa s jednopatrovou obdélnou věží, odkud mělo panstvo výhled do zahrady a do údolí. Z bývalé zahrady stoupá cesta do horního předhradí, které je dnes nepřístupné. Turisticky značená cesta tudy pokračuje na sever do Imbachu. Původem románský a gotický kostel svatého Jana Křtitele v dolním předhradí má barokní interiér a mobiliář. Stejně jako celé předhradí je orientován jihovýchodním směrem. K půlkruhovému závěru presbytáře je zvenčí přistavěna štíhlá čtverhranná kostelní věž ze 14. století, která zaujímá konec opyše. Věž stojí mimo středovou osu kostela více k východu. Kostel je jednopatrový, v přízemí je sklep nebo krypta. Vysoká střecha je polovalbová. Věž má zaoblenou čtyřbokou plechovou střechu s vrcholovou věžičkou, makovicí a křížem..

Po vymření rodu Otou IV. připadl majetek v roce 1235 rakouskému vévodovi. Hrad byl od té doby zeměpanským majetkem. V roce 1316 je zmiňována hradní kaple na Rechperchu. V letech 1309-1364 byl Rehberg vdovským majetkem královny Anežky Habsburské (1281–1364), manželky posledního uherského krále z rodu Arpádovců Ondřeje III. (1290-1301). Od roku 1410 drželi hrad zástavní držitelé, nejprve Grabnerové Jakob mladší, Johann a Jiří (1410-1451), poté Valentýn a Ulrich z Eitzingu (1451-1461) a nakonec Jiří Mühlwanger (1461-1479). Římský císař Fridrich III. Habsburský (1440-1493) pověřil město Kremži aby pro něj hrad ze zástavy vykoupilo výměnou za nové výsady. Římský král Maxmilián I. Habsburský (1493-1519) nakonec hrad v roce 1501 prodal Hansi ze Sacheru a Weissensteinu. Někdy v 16. století byl hrad upraven na zámek. V období 1520-1650 patřil protestantskému rodu Thonradlů. V roce 1650 koupil pustý hrad Ludvík Graf z Kuefsteinu, který si zde zřídil sídlo. Od roku 1688 se majitelé rychle střídali. V roce 1822 jej za 1100 zlatých koupila obec Rehberg, která na hradě prováděla dílčí demolice. V období 1884-1966 patřil Gutmannům. Od roku 1966 patří spolku na obnovu Kremže. Hradní kostel svatého Jana Křtitele v předhradí je od roku 1783 filiálním kostelem děkanství v Kremži. V roce 1982 proběhla jeho rekonstrukce. V letech 1991-1995 proběhl archeologický výzkum hradního jádra s následnou konzervací zdiva..