Hrad od SZ
© Pavel Semple 09/2021
Zřícenina hradu zaujímá klesající ostrožnu v západním (pravém) svahu údolí řeky Krems. Na západní straně je strmá skalnatá ostrožna vymezena bočním údolím potoka Frauenbachtal. Ostrožna klesá jihovýchodním směrem do centra vesnice Rehberg, kde končí kolmou skalní stěnou. Nevelké stísněné jádro hradu o rozměrech 35x20 m zaujímá vrchol skalního suku ve střední části ostrožny. Na opyši pod jádrem hradu je prostornější dolní předhradí s kostelem svatého Jana Křtitele. Kostel stojí na okraji skalní stěny a dominuje Rehbergu. V severozápadním svahu ostrožny jsou nad jádrem hradu pozůstatky horního předhradí, na které navazují výše položené terasovité sady. Pro účely sadů byl zasypán příkop před hradem. Oválné jádro hradu má na zranitelné severní straně mírně lichoběžnou věž, která je břitem otočená proti stoupající ostrožně. Chránila tak jádro hradu proti zranitelné severní straně. Věž měla původně sílu zdí pouhých 1,10 -1,40 m a délku stran okolo 7 m. Spolu… číst dále
Rehberg je poprvé zmiňován v roce 1141 v přídomku Hertuvika z Rehperchu. Tento šlechtic byl z rodu Lengenbacherů. Po vymření rodu Otou IV. připadl majetek v roce 1235 rakouskému vévodovi. Hrad byl od té doby zeměpanským majetkem. V roce 1316 je zmiňována hradní kaple na Rechperchu. V letech 1309-1364 byl Rehberg vdovským majetkem královny Anežky Habsburské (1281–1364), manželky posledního uherského krále z rodu Arpádovců Ondřeje III. (1290-1301). Od roku 1410 drželi hrad zástavní držitelé, nejprve Grabnerové Jakob mladší, Johann a Jiří (1410-1451), poté Valentýn a Ulrich z Eitzingu (1451-1461) a nakonec Jiří Mühlwanger (1461-1479). Římský císař Fridrich III. Habsburský (1440-1493) pověřil město Kremži aby pro něj hrad ze zástavy vykoupilo výměnou za nové výsady. Římský král Maxmilián I. Habsburský (1493-1519) nakonec hrad v roce 1501 prodal Hansi ze Sacheru a Weissensteinu. Někdy v 16. století byl hrad upraven… číst dále
|
Přihlášení |
