
Kostel byl stejně jako všechny ostatní církevní stavby ve městě orientován jihovýchodním směrem. Dnes z něj stojí jedině věž s přístavkem, západní čelní průčelí kostela a sakristie. Dále jsou patrné nízké obvodové zdi lodi a užšího obdélného presbytáře s půlkruhovým závěrem. Severní zeď lodi a presbytáře je vyšší, slouží jako ohradní zeď hřbitova. Na severní zeď presbytáře navazuje dosud stojící obdélná sakristie s pultovou střechou. Ta ale není ze hřbitova přístupná, stala se součástí sousední nemovitosti. Obdélná kostelní věž je vysunutá ze středu západního průčelí kostela. V jejím přízemí je bývalý hlavní vstup do kostela s půlkruhovým portálem. Loď měla vysokou sedlovou střechu. Její otisk je na věži dosud patrný. Po obou stranách věže jsou také obě části zděného střešního štítu. Na jihu k věži přiléhá obdélný přístavek s pultovou střechou. Na východní straně přístavku je bohatě profilovaný přetínavý sedlový portál. Může být… číst dále
Farní kostel v Dürnsteinu byl zasvěcen sv. Kunigundě (Kunhutě Lucemburské), manželce římského císaře Jindřicha II. (1014-1024). Byl založen někdy v 1. polovině 13. století. Představuje jádro nejstaršího osídlení Dürnsteinu. V období let 1220-1260 je zmiňován zdejší jáhen Jindřich z Dürnsteinu. Poprvé je kostel písemně doložen roku 1289. V období let 1291-1399 spadal pod zdejší klášter chudých klarisek, který tak čerpal zisky z farního desátku. Od roku 1410 farnost spadala pod zdejší augustiniánský klášter. Chudé klarisky se kvůli tomu s převorem augustiniánského kláštera v roce 1435 soudily, ke změně ale nedošlo. Pro špatný stav byl kostel v roce 1720 uzavřen. Od roku 1745 je farním kostelem klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Kunigundy byl nakonec v roce 1803 s výjimkou věže, přístavku a sakristie zbořen. Podle některých zdrojů se tak stalo již v roce 1783. Demolici nařídil převor Michal Teufel… číst dále