
Na jižním okraji městečka Dürnstein v Dolním Rakousku stojí na hřbitově věž zaniklého kostela sv. Kunigundy (Kunhuty Lucemburské). Interiér věže není přístupný. Kolem hřbitova vedou obě pěší cesty na hrad Dürnstein, jedna z nich odbočuje z hlavní ulice (Hauptstrase) právě u kostelní věže. Zde je také vstup na hřbitov, kde je možno vidět také pozůstatky obvodového zdiva kostela a sousední karner.
Městečko na Dunaji má pouze 864 stálých obyvatel (2018). Nachází se v severní části údolí Wachau, které se táhne od Melku ke Kremži (Krems an der Donau). Údolí je zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Na severní zeď presbytáře navazuje dosud stojící obdélná sakristie s pultovou střechou. Ta ale není ze hřbitova přístupná, stala se součástí sousední nemovitosti. Obdélná kostelní věž je vysunutá ze středu západního průčelí kostela. V jejím přízemí je bývalý hlavní vstup do kostela s půlkruhovým portálem. Loď měla vysokou sedlovou střechu. Její otisk je na věži dosud patrný. Po obou stranách věže jsou také obě části zděného střešního štítu. Na jihu k věži přiléhá obdélný přístavek s pultovou střechou. Na východní straně přístavku je bohatě profilovaný přetínavý sedlový portál. Může být projevem pozdní gotiky pokročilého 15. století. Z té doby může pocházet nejen portál, ale celý přístavek. V nejvyšším patře věže byly zvony. Na všech stranách jsou dvojice hrotitých oken. Pouze na severní straně je jeden veliký otvor. Ten mohl sloužit ke spouštění a vytahování zvonů při opravách. Střecha je valbová. Na východní a jižní straně z ní vystupují zděné vikýře, na nichž byly hodiny..
Byl založen někdy v 1. polovině 13. století. Představuje jádro nejstaršího osídlení Dürnsteinu. V období let 1220-1260 je zmiňován zdejší jáhen Jindřich z Dürnsteinu. Poprvé je kostel písemně doložen roku 1289. V období let 1291-1399 spadal pod zdejší klášter chudých klarisek, který tak čerpal zisky z farního desátku. Od roku 1410 farnost spadala pod zdejší augustiniánský klášter. Chudé klarisky se kvůli tomu s převorem augustiniánského kláštera v roce 1435 soudily, ke změně ale nedošlo. Pro špatný stav byl kostel v roce 1720 uzavřen. Od roku 1745 je farním kostelem klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Kunigundy byl nakonec v roce 1803 s výjimkou věže, přístavku a sakristie zbořen. Podle některých zdrojů se tak stalo již v roce 1783. Demolici nařídil převor Michal Teufel z Herzogenburgu. Uvolněný prostor byl následně využit k rozšíření zdejšího nevelkého hřbitova, který je i nadále jediným hřbitovem v Dürnsteinu..