celkový pohled od severu
© Pavel Zany Komárek 7.5. 2005
Kořeny farního kostela sv. Stanislava sahají do začátku 14. století a patří tak k nejstarším dochovaným památkám v Podhalí. Renesanci přestavbu lze zřejmě datovat do doby, kdy Jan Horvath na přelomu 16. a 17. století přestavěl zdejší panské sídlo. Významným okamžikem v dějinách kostela byl rok 1683, kdy se zde údajně zastavil král Jan Sobieski na cestě z vítězné bitvy u Vídně.
V průběhu 17. a 18. století byl kostel několikrát poničen a znovu upravován – doloženy jsou stavební zásahy v letech 1683, 1708 a 1751-69, 1781. Různé drobnější zásahy pokračovaly i v dalších letech, dnešní podoba je výsledkem oprav v letech 1936-7 a 1963-67.
popis kostelaLoď byla původně zakončena trámovým stropem, ten byl po požáru r. 1708 nahrazen barokní valenou klenbou. Hlavní vstup je nevelkým gotickým lomeným portálem v jižním průčelí Čerstvě rekonstruovaná výzdoba interiéru je převážně barokního původu z 2. poloviny 18. století. Hlavnímu oltáři Jana Niegowieckého z Krakova dominuje scéna zavraždění sv. Stanislava, hudební chór je dílem Antonína Alexia z Lubice, na výzdobě se podíleli i umělci z Prešova (řezbář Stanislav, malíř David). Od severu k lodi přiléhá osmiboká kaple Matky Boží Karmelitánské z r. 1769. Její dřevěný strop zdobí scéna Korunovace Matky Boží, rokokový relikviářový oltář ve tvaru hvězdy je přístupný ze všech stran. Kostel i s přilehlým hřbitovem je obklopen hradební zdí se vstupní bránou umístěnou v hranolové zvonici z 18. století.
|
Přihlášení |
