
Na jižním okraji městečka Dürnstein v Dolním Rakousku stojí Kremžská brána (Kremser Tor). Ta je nadále hlavním vstupem do města od jihovýchodu. Za bránou začíná hlavní ulice (Hauptstrasse) se spoustou krámků. Horní podlaží branské věže slouží jako soukromé obydlí. Auto je třeba zaparkovat na parkovišti asi 200 m před bránou. Město je neprůjezdné, hlavní silnice B3 je vedena obchvatem v tunelu. Po zaparkování je proto nutno dojít do města pěšky od severního nebo jižního konce tunelu.
Městečko na Dunaji má pouze 864 stálých obyvatel (2018). Nachází se v severní části údolí Wachau, které se táhne od Melku ke Kremži (Krems an der Donau). Údolí je zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Vnější portál zvýrazňuje bíle natřené orámování. Na východní straně je průjezd rozšířen do boku. Po pravé straně vnějšího portálu brány proto bylo místo pro štěrbinovou střílnu. Její výklenek je dosud patrný, střílnu samotnou ale zablokoval pozdější dům č. p. 16., přistavěný k vnější straně branské věže. Prostor nad průjezdem byl v novověku upraven na obydlí. Střecha je zapuštěná uvnitř zdiva věže. Vstup do prvního patra umožňuje zděné jednoramenné schodiště na straně města. Před bránou stojí na levé západní straně cesty boční zeď bývalého předbraní. Zeď se stala součástí přízemního domku č. p. 63, byla proto ušetřena demolice. Hradba vede od brány jihozápadním směrem k nábřeží Dunaje. Na opačné severovýchodní straně brány se lomí nejprve k východu a poté k severu. Umožňovala proto flankování (boční ostřelování) brány. Hradba zde vymezuje obvod hřbitova u zaniklého kostela svaté Kunigundy. Za hřbitovem stoupá ke hradu..
Brána byla známa jako Steinská brána podle nejbližšího města Stein an der Donau. S rostoucím významem Kremže ale nakonec převládlo jméno Kremžská brána..