© Milan Caha 07/2021
Stará tachovská synagoga byla zničena při požáru 28.4.1911. Ještě v témže roce vznikl projekt synagogy nové. Jeho autorem byl židovský historik a architekt s tachovskými kořeny prof. Alfred Grotte (1872–1943). Synagogu v moderním slohu, vycházejícím z pozdní secese, projektoval společně se sousedním rabínským domem a zahradou. Základní kámen byl v prosinci 1911 položen na místě, kde stávala stará synagoga a už 9.9.1912 byla nová synagoga zasvěcena. Hlavní sál pojal 124 mužských věřících, v přízemí byla ještě menší modlitebna s kapacitou 25 míst, schůzovní místnost, šatna a toalety. Ženská galerie v prvním patře měla kapacitu 120 míst. V patře byly také prostory pro zpěváky a varhany. Ze staré synagogy sem byly přeneseny mosazná pokladnička na milodary a kamenné rituální umyvadlo s letopočtem 1739. Aron ha-kodeš (oltář, schrána na tóru) zde byl barokní, přenesený ze zrušené synagogy v Novém Sedlišti. Otevření nové budovy se zúčastnila široká veřejnost, včetně vedení města a představitelů katolické církve. Během noci z 9. na 10.11.1938 byla budova vypálena nacisty. kteří navíc zabránili hasičům zasáhnou a ruiny byly později zbořeny. Na jejím místě je dnes soukromá zahrada.
Profesor Alfred Grotte (12. 01. 1872 v Praze - 17. 06. ...1943 Terezín) Alfred Grotte byl architekt, historik a dokumentátor židovských památek, znalec synagogální architektury, „Pfleger der Kunstdenkmäler Schlesiens“ (strážce slezských uměleckých památek),. Studoval na Technické universitě ve Vídni, většinu svého života působil jako pedagog na stavebních školách v Poznani a Vratislavi. Projektoval řadu obchodních a obytných domů, nejméně dvě synagogy (vedle tachovské se podílel i na úpravě Maiselovy synagogy v Praze) i řadu židovských náhrobků. Stál za myšlenkou zřízení židovského muzea v Praze, která byla po 2. světové válce realizována. Napsal téměř stovku studií a článků, jeho nejvýznamnějším dílem je práce „Typy německých, českých a polských synagog od XI. do počátku XIX. století“ z roku 1915, věnovaná vývoji synagogální architektury ve střední Evropě v dosud málo probádaném období raného novověku. Doba nacismus ho zastihla v tehdy německé Vratislavi, odkud byl přes tranzitní tábor Grüssau ve Slezsku deportován do Terezína, kde v roce 1943, kde zemřel..
