hrad Rogowiec

Hornschloss, Hornsberg, Hornšperk
Hrad Rogowiec (Hornšperk) byl postaven koncem 13. stol. za svídnicko-javorského knížete Boleslava I. Surového, snad na místě staršího opevnění. V 15. stol. poničen husity, Později sloužil jako sídlo loupeživých rytířů. V r. 1483 dobyt a pobořen vojskem Georga von Steina na příkaz českého krále.
Hlavní obrázek místa
Horní hrad
pohled od berfritu přes nádvoří
© Luděk Vláčil 05/2017
Ve východní části Suchých hor (Góry Suche), nedaleko česko-polské hranice, se na vrchu Rogowiec (870 m n. m.) nachází pozůstatky stejnojmenného středověkého hradu Rogowiec (česky Hornšperk, něm. Hornsberg). I když zřícenina vypadá poměrně skromně, její zvláštní kouzlo spočívá v poloze. Rogowiec je totiž nejvýše položený hrad v Polsku a nabízí nádherný výhled do krajiny. Vidět je Rybnicki Grzbiet a v dálce vrcholky v okolí Wałbrzychu. K hradu se nejlépe dostanete z vesnice Grzmiąca po žluté turistické cestě. Můžete využít i další turistické cesty s mnoha vyhlídkami a zajímavými místy. Nedaleko se nachází také zříceniny hradů Radosno, Nowy Dwór, Grodno nebo zámeček Friedenstein.
Luděk Vláčil, 26.1. 2018
popis

Hrad se skládal z horního a dolního hradu s nádvořími. Horní hrad měl nepravidelný podkovovitý půdorys přizpůsobený terénu. Rozkládal se na ploše asi 700 m² o rozměrech cca 30x20 m. Na západním cípu opevnění stála okrouhlá věž (bergfrit) o průměru asi 10 m se šířkou zdi asi 3,6 metru. Obytná budova zatesaná do skály se nacházela na východní a severovýchodní straně nádvoří. Horní hrad byl chráněn vysokou obrannou zdí o tloušťce asi 2 m. Na úzkém nádvoří se nacházela věž, stáje, hospodářská budova a pokoje posádky. Jižně stála brána vedoucí do tzv. dolního hradu pod skalní stěnou. Prostor byl chráněn hradbou se dvěma věžemi. Přístupová cesta vedla od severu, kde se nacházela vstupní brána.

Luděk Vláčil, 26.1. 2018

historie

Původně dřevěné opevnění na vrcholu Rogowiec nechal údajně vybudovat již ve 12. století Boleslav I. Vysoký (Bolesław I. Wysoki [1127-1201]). Na jeho místě byl před koncem 13. století, za svídnicko-javorského knížete Boleslava I. Surového (Bolko I. Surowy [1252?–1301]), postaven nový zděný hrad, který spolu s dalšími hrady tvořil obrannou linii chránící jižní hranice Polska. Poprvé se vzpomíná v roce 1292 jako Hornberch Castellanus. Později se zřejmě na čas stal sídlem loupežníků. Někdy v 14. století byl hrad upraven a rozšířen. V roce 1353, za vlády knížete Boleslava II. Malého (Bolko II Mały [1312?–1368]), se český král Karel IV. oženil s Annou Svídnickou (1339-1362), jedinou dědičkou svídnicko-javorského knížectví, čímž hrad začal ztrácet význam hraniční pevnosti. Po Bolkově smrti se na čas správkyní svídnicko-javorského knížectví stala jeho manželka Anežka Habsburská. V letech 1361-1374 byl purkrabím na hradě ustaven Mikołaj Bolcze. V roce…  číst dále

Luděk Vláčil - zdroj: Leksykon zamków w Polsce, Kajzer Leszek, Arkady 2007,http://www.zamkipolskie.com, https://pl.wikipedia.org a další, 26.1. 2018

Půdorys místa

Leksykon zamków w Polsce, Kajzer Leszek, Arkady 2007
zdroj:hrad Rogowiec
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Polsko, dolnośląskie,

Místa v okolí

 Radosno
 Nowy Dwór
 evangelický kostel
 sanatorium Grunwald
 kostel sv. Anny
 Laudonova kaple
 Meziměstí
 Nádraží - divadlo
 Mieroszów
 Měšťanský pivovar
 mariánský sloup
 stará radnice
 městské opevnění
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Vavřince
 fara
 Teplice nad Metují
 kostel Panny Marie
 Teplice nad Metují
 kříž nad Pěkovem
 Hampelův sloup
 Struga
 kostel sv. Barbory
 Czarny Bór
 Dolní Adršpach
 Ostaš
 Střmen
 kaple sv. Anny
 Skály
 Skály
Základní informace místa
ID místa: 13344
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.1.2018
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama