Turistické cíle v okolí obce Břeclav

Reliéfní zbytky po tvrzi, založené ve 13. a zaniklé koncem 14. století. Zachován zůstal čtvercový pahorek, na němž stála dřevěná stavba, nejspíš věžovitého charakteru. Valy a příkopy zničeny zemědělskou činností.

Lovecký zámeček s vyhlídkou postavený v letech 1817–9 ve formě antického chrámu. Projekt J. Kornhäusel, stavba Franz Engel. Sochy Josefa Kliebera, původně z pavilonu Múz v zámeckém parku. K zadní straně dodatečně přistavěno obydlí správce.

Barokní patrová budova bývalých sirných lázní s areálem ohrazeným hospodářskými budovami a smíšenou kameno-cihlovou zdí. Současnou barokní budovu vybudoval r. 1782 Karel Maxmilián Dietrichstein na místě staršího objektu. Lázně ukončily svou činnost po 2. světové válce. Nyní zde sídlí obecní úřad.

Empírová stavba od Josefa Hardmutha z let 1802–1806 s výmalbou od Josefa Langenhöffela je jednou z mnoha památek Lednicko-valtického areálu určených jak k reprezentaci tehdejší knížecí rodiny, tak i k hospodářským účelům.

Pozdně barokní boží muka na okraji vsi. Pochází z 18. století. Hranolová na čtyřbokém soklu s vrcholovou lucernou, otevřenou do tří stran; krytá stanovou taškovou stříškou, na vrcholu s křížem. Památkově chráněná.

Původně barokní hranolová boží muka z 2. poloviny 18. století. V průběhu 20. století zničena; obnovena znovu v roce 2007.

Architektonicky náročně řešená zděná hranolová boží muka byla postavena v barokním slohu koncem 17. století. Kolem r. 2020 opravena.

Pozdně barokní hranolová boží muka u silnice na Lednici na jižním okraji obce. Pochází z konce 18. či z počátku 19. století. Památkově chráněná.

Vstupní brána z náměstí do areálu valtického zámku byla vybudována r. 1724 dle návrhu architekta Antona Ospela. Po stranách průchodu jsou k vidění dva plastické reliéfy s latinskými citáty, které, volně přeloženy, zní: „Na laskavost se nezapomíná“ a „jas víry přetrvá i skálu“.

Starší hrad nechal r. 1570 přestavit Jan mladší ze Žerotína na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Od r. 1636 patří Lichtenštejnům. Počátkem 19. stol. byl upraven novogoticky a byla k němu přistavěna zkosená věž připomínající zříceninu.

Slovanské nížinné hradisko zřejmě z 9.-10. stol. v lokalitě zvané Veleš se původně nacházelo na pravém břehu v záhybu řeky Moravy. Některé nálezy nasvědčují i mladšímu osídlení. Lokalita nebyla dosud odborně a systematicky prozkoumána.

Zaniklá tvrz, která je známá pod názvem Pustý zámek. Dle archeologických nálezů bylo místo osídleno již v době bronzové a později v době středověku, kdy zde stávala tvrz. Písemné prameny o době vzniku tvrze nebo její historii bohužel mlčí. Dle lokace snad sloužila jako tábořiště vojenských oddílů.