
Obec Jarošov nad Nežárkou (německy Jareschau a. d. Naser) leží na soutoku říček Kamenice a Žirovnice asi 7 km severovýchodně od Jindřichova Hradce. Prochází jí silnice I/23 z Jindřichova Hradce do Telče, z níž v Jarošově vychází silnice I/34 do Pelhřimova a Havlíčkova Brodu. Obec má zastávku na železniční trati 225 z Veselí nad Lužnicí do Havlíčkova Brodu, která je však vzdálena asi 1,5 km jihovýchodně od centra. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1340. Název obce bývá spojován se jménem rytíře Jaroše, který byl zřejmě majitelem tvrze v minulosti stojící na místě dnešní fary. Nyní v ní žije téměř 1100 obyvatel.
Kostel sv. Prokopa stojí na hřbitově na návrší mezi říčkami Kamenicí a Žirovnicí.
Poprvé je zmiňován roku 1384, kdy byl pod patronaci Řádu německých rytířů. Ze 14. století pochází polygonální presbytář, zatímco loď byla přestavěna v renesanci, zřejmě roku 1550 1550 podle vročení na kameni pod prahem bočního vstupu. Věž byla ke kostelu přistavena roku 1720 Janem Beverellim z Telče. Ve výklenku věže je umístěna kamenná socha sv. Prokopa od jindřichohradeckého kameníka Šebestiána Steyerera. Kostel vyhořel roku 1751, přestavován byl roku Janem Kleinem ze Stráže v roce 1754 a o rok později byla loď sklenuta dvěma poli stlačených kleneb. Kvůli požáru byly rovněž pořízeny čtyři nové zvony do kostelní věže. Roku 1818 stihl kostel další požár menšího rozsahu. V březnu 1897 byl krov věže stržen vichřicí a byl nahrazen novou jehlanovou střechou. Roku 1917 byly rekvírovány pro válečné účely tři ze čtyř zvonů. Na pouť sv. Prokopa dne 5. července 1931 byly na věž instalovány náhradou tři nové zvony. Současný kostel má původní kněžiště s pětibokým závěrem z doby založení kostela. Zevně kněžiště jsou přistaveny opěráky. K presbytáři přiléhá na severní straně sakristie a v severním průčelí stojí hranolová věž. Presbytář je zaklenut dvěma poli křížové klenby a v závěru paprsčitě. Loď je sklenuta dvěma poli valené klenby s výsečemi a sakristie valeně. V presbytáři se nachází gotický kamenný sanktuář. Hlavní oltář pochází z roku 1877 z dílny M. Neubauera, obraz sv. Prokopa na něm je dílem barokního malíře Johanna Georga Heinsche (1647-1712), rodáka z Kladska. Dva boční oltáře jsou novogotické z doby po r. 1901. Novogotická je i kazatelna z roku 1892. U pilířů chrámové lodě jsou rokokové sošky svatých, a to sv. Ivana, sv. Tekly, sv. Jáchyma a sv. Anny, které byly součástí původní bočních oltářů z roku 1762. U vstupu do kostela je kamenná gotická pokladnice. Varhany v kostele pocházejí z roku 1835 a postavil je Hieronymus Wrabec z Pravonína u Vlašimi. Kostel sv. Prokopa v Jarošově nad Nežárkou je filiálním v římskokatolické farnosti Nová Včelnice a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka. Kostel je obklopen starým hřbitovem s márnicí, jenž je uzavřen omítanou zdí. Ke kostelu vede schodiště doplněné křížem, sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1719 a barokní výklenkovou kaplí Panny Marie Svatohorské z doby kolem roku 1700. I ty jsou součástí památkově chráněného areálu..