Terénní pozůstatky objektu bývalých šancí – menší pohraniční pevnosti typu redanu, která byla součástí složitého systému na obranu Těšínska a Slezska proti Uhersku. Šance Džolek byly vystavěny na svahu stejnojmenného návrší patrně kolem poloviny 18. století. Na počátku 19. stol. jejich význam upadl.
Hlavní obrázek místa
čelní cíp šancí
© Jan P. Štěpánek 12/2007
Poměrně výrazné terénní náznaky bývalé menší pohraniční pevnosti – šancí – na hranici České republiky a Polska. Tento objekt byl součástí rozsáhlého systému historických strážních míst (šancí), které od 16. století chránily Těšínsko, potažmo celou monarchii, před vpádem nepřítele z Uherska. Terénní pozůstatky bývalých šancí lze nalézt na severozápadním svahu vršku Na Dílech (Dílek, Džolek) (701 m n. m). Kolem západní strany návrší vede žlutá turistická značka z Hrčavy, podél severní strany zelená turistická značka do Bukovce.
Jan P. Štěpánek, 25.2. 2013
popis

Dle několika přesných mapových vyobrazení šancí je třeba důkazy možné existence pevnůstky hledat v místě vrcholu zvaného Džolek (701,8 m n. m) a v jeho nejbližším okolí. Na některých mapách je vrcholek pojmenován Na dílech, usedlost na západním úbočí Dílek a usedlost na severním úbočí Na Dílku. Kopec Džolek (Dílek) se nachází přibližně 1,68 km severoseverovýchodně vzdušnou čarou od centra obce Hrčava. Po jeho západním úbočí vede zpevněná cesta a zároveň žlutá turistická trasa z Hrčavy na Komorovský grůň. Vrcholem kopce vede státní hranice České republiky s Polskem. Prospekcí místa samého byly na severozápadním úbočí vrcholku kopce nalezeny výrazné valové relikty opevnění, které je možno s jistotou ztotožnit s tzv. šancemi Džolek. Ty mají tvar jedenkráte zalomeného zemního redanu vestavěného do svahu. V horní části má tento redan valový násyp, za nímž se terén mírně snižuje a tvoří k dále pokračujícímu svahu k nedaleko…  číst dále

Jan P. Štěpánek: Šance na Komorovském grúni a Džolku, in Archeologie Moravy a Slezska, Informační zpravodaj ČAS, VIII. ročník, 2008, 25.2. 2013

historie

Jablunkovský průsmyk představoval pro Slezsko a územní celky, které na jeho území postupem časů vznikaly, vždy důležitý strategický bod. Již v dobách římských tudy vedla důležitá komunikační spojnice mezi Panonskou nížinou, Podunajím a Povážím s Baltem. Této cestě se pro jeden z převažujících artiklů, který se tudy na přelomu 15. a 16. století převážel, říkalo „měděná“. Význam této dopravní tepny střední Evropy neopadl ani se zánikem římské říše. První písemná zmínka o opevnění Jablunkovského průsmyku v podobě strážiště (lehká forma opevnění) pochází z roku 1327, kdy již na tomto území Slezska vzniklo Těšínské knížectví s lenní povinnosti k Českému království. Důležitost tohoto místa chápal i těšínský kníže Václav II. Adam, který nechal 13. ledna 1578 vybudovat na místě onoho starého opevnění novou, valy a příkopy chráněnou, pevnost – tzv. šance (z něm. schanze – val, hradba, chránit, opevnit). Kníže chtěl touto stavbou…  číst dále

Jan P. Štěpánek: Šance na Komorovském grúni a Džolku, in Archeologie Moravy a Slezska, Informační zpravodaj ČAS, VIII. ročník, 2008, 25.2. 2013

Další texty historie

Půdorys místa


© Jan P. Štěpánek 02/2013
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Bukovec

Místa v okolí

 Sušanské šance
 šance Hrčava
 šance na Kempě
 šance Na Hrádku
 šance Bařiny
 Písek
 šance Studeničné
 šance Dolina
 Staré šance
 Návsí
 Hrádek nad Olší
 šance Dolní Lomná
 Hrádek nad Olší
 evangelický kostel
 kostel sv. Mikuláše
 Karpentná
 kostel sv. Kateřiny
 Vendryně - vápenka
 Vendryně
Základní informace místa
ID místa: 11132
Typ místa: pevnost, bunkr
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 25.2.2013
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.


Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.


reklama